Kouzelníci vrtají dlouhými nosy v záhadách... z hrací skříňky vyrůstá na klíček
strom a zase se ukrývá zpátky.
Kouzelníci za mořem vln a mořem dun, jak za řadou hřbetů, za oslátky.
A místo ptáků mají v okřídlených klecích knihy,
aby jim neuletěly
znalosti.
Z tlesknutí staví mosty na sloních nohou, které je převážejí přes řeky.
Hrstku
rozbitých říčních střepů rozpráší do povětří, coby modré
naleštěné motýly.
Připomínají oživlé doplňky z krků společenských pánů.
Jó, kouzelníci
v jednom rukávu kouzlo a ve druhém manu.
|