Ne, nejde mi o žádnou konkrétní osobu, nemějte strach. Jde mi o slova z názvu mého příspěvku, která jsou ve skutečnosti takzvanými lexikálními idiomy. Idiomy, tedy slovní obraty, se totiž zpravidla skládají z více slov a tady se soustředily do slova jednoho.
Typickým idiomem je třeba hlava děravá, kterým lidé označují člověka se špatnou pamětí. Nebo různá přirovnání typu kouká jak poslední brambor ze sklepa. Jiným typem je chytat lelky, idiom který jakoby popisuje činnost, ale ve skutečnosti jde o nečinnost, tedy nicnedělání.
Nicnedělání, ano, to je taky lexikální idiom. Můžeme si uvést i další příklady: strašpytel, budižkničemu, přetrhdílo, podržtaška a jiná. Ta jsou ale vcelku čitelná. A proč se sem dostala slova zákeřný a podvraťák?
Inu, protože zákeřný člověk původně číhal „za keřem“ a pes podvraťák se narodil poté, co se jeho tatínek připlížil za maminkou „pod vraty“. I když v každém jazyce je to jinak. Poláci zase mají „přesploťáky“. Může nás uklidnit, že podvraťáci většinou zákeřní nejsou, naopak, jsou zpravidla velice milí a inteligentní. A taky jsou málokdy „mouchysněztesimě“.
|