Na chodníku leží noha. Je obutá do bačkory.
Asi ji někdo ztratil… možná sama někomu upadla… mrazem. Ale prsty ji nezebou. Má bačkoru.
Lidi chodí okolo a zírají: „Hele, noha!“ „Noha obutá v bačkoře!“ „Kdopak ji asi ztratil?“
A tak noha pořád leží na chodníku.
Sněhové chundelaté vločky se pomalu snáší, lidi chodí okolo. Zima jí není.
Sníh se hustě chumelí… až jím noha celá zapadá.
Na chodníku je boule.
Lidi ji obcházejí: „Hele, boule!“ „Bacha, ať neuklouzneš!“ „Nešlap na ni, kdoví, co to je!“
A ona noha. Schovaná. Zasněžená.
A sníh padá a padá… a lidi chodí a chodí…
Noha si klidně a tiše leží pod sněhem jak nesplněné přání. V bačkoře.
|