Bouda slepená z pár hodinových drnů,
ťuk ťuk ťuk
věty tam uhánějí na psacím stroji značky Remington,
utekla v textu čárka jak vylomený zub z hřebínku
který by mohl být rukou bez prstu
patřící střelmistrovi
s prostředníkem schovaným v krabičce.
Slunce zachází a vychází jak pravidelný kompas nad třemi
prkennými stěnami, střechou a odstavci, uhánějící jak tratě.
Tu a tam se papírová kulička vyžehlí na koleně
a jede se dál.
|