Internet je dnes plný informací z nejrůznějších lidských oborů, nejnovějších výzkumů, nových objevů či záhad. Díky archeologickým vykopávkám se objevují staré předměty i místa, která nám mohou připomínat něco ze současnosti. Proč tyto dávné artefakty a stavby nepřiblížit současnému čtenáři nějakým trefným přirovnáním k něčemu známému?
Při brouzdání internetem mě například zaujal článek o ledovcové archeologii. Ukazuje se totiž, že globální oteplování a tání ledovců je přece jen k něčemu dobré. Týmy archeologů vyrážejí do Alp, kde pravěcí obyvatelé hledali vzácné kameny pro zpracování svého nářadí, a často vystoupali až do výšky 3000 metrů! Cestou některé věci ztratili nebo zapomněli a ledovce nám je uchovaly dodnes. Jsou to věci z doby 3000 až 4500 l. př. n. l, například dřevěný toulec, kožené kalhoty a boty, pozůstatky proutěného košíku a stovky dalších předmětů. Tito pravěcí horolezci museli hlavně kameny v něčem do údolí donést. Měli tedy i primitivní brašny vyrobené třeba z březové kůry. Ta je u článku i vyfocena s vysvětlujícím textem: „Prabágl o velikosti 20 cm vytvořený z březové kůry“. Prabágl! Tak to určitě všichni pochopí!
A hned můžeme přejít k dalšímu titulku „Archeologové nalezli v Pompejích antický fastfood“. Vida, už za starověku se žilo jako dnes! Inu, titulek musí přitáhnout pozornost.Pod titulkem máme sice vysvětlivku, že to ve skutečnosti bylo thermopolium, ale už je tato informace ztracena, protože čtenář je přeletí očima a místo něj vidí dnešní angličtinu. Dovídáme se, že toto thermopilium, tedy místo, kde se připravovala teplá jídla, bylo vyzdobené freskami mořské nymfy a vyobrazeními různých zvířat. Našly se tu i zbytky pokrmů, vepřového, kozího, rybího a šnečího masa. K masu se popíjelo víno nebo horké nápoje. Pokud bychom tedy chtěli užít nějaký odpovídající anglický výraz, byl by to spíš „slowfood“. Ale zůstaňme raději u latinského thermopilium, to k této době patří. Aspoň si rozšíříme obzory.
A co archeologové objevili v Řecku? Třeba počítač! A dokonce pochází z vraku římské lodi, která se potopila v roce 67 př. n. l. u řeckého ostrova Antikythéra. Skládá se ze 37 ozubených koleček. Byl používán k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce, uměl předpovídat zatmění a dokonce napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce. Trochu to u mě vyvolalo údiv. Jak to ti archeologové vědí? Přístroj už přece nemůže být funkční. Dočteme se ovšem také o starověké baterii z Bagdádu a dalších věcech.
Nechme však věcem jejich tehdejší jména. Pokud je přirovnáváme k současnosti, vyvoláváme tím u čtenářů mylné asociace. Život za starověku byl jistě úplně jiný než dnes.
Ale škoda, že se za pár set let už o dnešních mobilech nedočteme: „V ruinách mrakodrapu z 21. století byly nalezeny artefakty připomínající dnešní dálkové radary pro pěstování rostlin. Zatím netušíme, k čemu tehdy přesně sloužily…“
|
1
fungus2 