Já neznám žádnou dobrou fintu
jak projít hydrou labyrintu
a křižovatkou podsvětí
Jak couvat jako krab po laně
a nerozbít si přitom dlaně
aniž jí dlažba posvětí
Já nevyznám se v potměšilých
sudičkách které potmě šily
z vrtochů nití osudy
kdy zarovná mi jméno v rovu
za mordu třikrát Kerberovu,
osud mi vzkázal: dosud jdi
Čas vlečkou prachu jemně stírán
někdy je fajn a jindy tyran
jsem bez receptu na ten běh
Tak obcházím ho vlčím krokem
a zatím plyne rok za rokem
sám musím běžet... pardon, ech...
|