OHEŇ
Jiskra skrytá v popelu rozfoukaná dotykem úst, klopýtám, jehly sandálů se nejistě motají v rytmu samby, vlny boků roztančí třásně šatů, ruce horkem rozklepané, oči ztmavlé karamelem melodie zrychlených dechů, plamen mě pohlcuje, rozlétám se na tisíc létavic, uléhám k popelu...
VODA
Cesty osázené trním, vůně divokých rododendronů vane z hor, omámená přetínám uzly, nahá vcházím do řeky, její síla mi podrazí nohy, zalknutá vodou se měním v proud a roztříštěná padám do tůní...
VÍTR
Hry na schovávanou v hřívách mustangů, vlasy spoutané řemínky a spletené do copánků, salta mortale na visutých hrazdách snů, Guth Jarkovský stojí zaprášený v knihovně, k večerním robám nazuju tenisky, přestřihnu řemínky a tancuju čardáš na křídlech orlů...
ZEMĚ
Zahalená kráčím do kopců, ruce rozdírané kamením, rty rozpraskané žízní, prsa plná zkráceného dechu, hledám v zestárlých mapách, ztrácím se v území putování. Ta už nezměním, sůl vždycky zůstane slaná, cukr vždycky sládne na jazyku, teď jenom překresluji stezky, hrot tuhy se často láme v zákrutách... |