Ruce opřené do ojnice mlýna
Mlýn zapuštěný do jeskyně času
Co den jedno semleté slunce na zlatou mouku
Co noc hvězdné koláče drolil na drobty
Uvolnit hlas by bylo jako uvolnit kvádr ze zdi nářku
Všechen jeho úděl se opakoval u kvadratury kruhu
II. Sklizeň
Sčítali mekot beránků v rounech noci
prostírali třpyt lamp
světla urovnávali k hostině
Vedla tam cesta ze sukovitých sykomor a terebintů
Vyskakoval oheň mezi dvěma sloupy z bronzu
s hlavicemi
v podobě granátového jablka,
vstoupil prastarý ceremoniář s bludičkami modliteb kolem
rozzářené hlavy
na sobě kaftan
úplně jak z Lovecrafta
III. Odění
Zastávala úřad strážkyně šatu
Měla dvě poschodí vysoký dům
v přízemí zařízenou dílnu
Moře pláten nabízelo len, přízi i dvojité tkaniny
bílené i barvené látky
Vinula se vlákna purpurových řek
Teď byla nahá
pružný měsíc vydlabával její postavu z temnoty do jasnějších
obrysů