Padá ti moře barev na dlaň
zhuštěné v podzim
v zaklínadla,
listy
jak ladná estetika
za kapkou kapka deště tiká,
jak řetěz loděk sklouzlý v louži...
stín se tvou krví zhusta plouží,
chlad srdce jako tajnou skříňku
otevřel
vstoupil do kořínků,
mechový divan jako lože
na hranách stínů
rozpoložen
jdeš v javorových barvách, ve rzi
jdeš s duší v lehce smutné verzi
|