Dílo #72789
Autor:Mario Czerney
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Pohádka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:24.10.2020 18:14
Počet návštěv:281
Počet názorů:5
Hodnocení:5 1 3

Prolog

https://www.youtube.com/watch?v=tT9Eh8wNMkw

Malá pitomá mořská povídka o krásné medůze Sarah a zlatém mečounovi (jako stvořená pro říjnové deštivé odpoledne)

  Deset let žila se zlatým mečounem v zátoce nedaleko San Franciska. Nedávno v neděli ho opustila. Řekla pouze: "Už tě mám plný chapadla, můj milý." Sbalila si jen zrcadlo, papírové ubrousky s motivy kotev vyšívané stříbrnou nití, a několik skleniček od Coca-Coly, - "ať mám aspoň něco pro začátek," dodala tak trochu ležérně Sarah.
  Popravdě řečeno: krom velkého rezavého sudu plného zlomených lodních šroubů (které celá dlouhá léta sbírala medůza Sarah), ti dva dohromady neměli nic, co by stálo za zmínku.
  "A kam chceš jako hodit vodu?" mečoun Harry se nezmohl na nic jiného, než na tuhle profláknutou otázku. ("Hodit vodu" = odejít, odplazit se, zdrhnout, hodit na to bobek, vykašlat se na to.)
  Sarah se na Harryho ani nepodívala, jen tiše a co nejsušeji - což je v díře plné slané vody, které se říká oceán, takřka nadrybí možnosti - odpověděla: "Neměj péči, zlatíčko, já to zvládnu."
  Mečounova pilka se zakřivila: "Já chci jen vědět, kam chceš odtáhnout mé skleničky!"
  A je to tady, pomyslela si Sarah, už mu jde zase jen o perličky. (Perličky jsou označením pro peníze.)
  "K čemu ti jsou skleničky? Máš místo nosu pilku velkou jak tulení klavír! A sotva se napiješ ze sklenice!" (Výraz "tulení klavír" je poměrně rozšířený hanlivý slangový výraz užívaný pacifickými mořskými živočichy a označuje něco velkého a zároveň neforemného - dost těžko se to suchozemcům vysvětluje, ale je to něco jako ona známá "bůvolí hlava v igelitové tašce od pánské konfekce odhozená před psím útulkem těsně po večerním krmení".)
  To mečouna trochu ranilo. Nejen, že ho opouští jeho milá, odnáší mu skleničky, ale ještě se vysmívá jeho pilce. "A když jsem tě řezal, to ti byl můj tulení klavír dobrý, co?" ušklíbnul se zlatý mečoun Harry.
  "Ten tvůj klavír hraje a vždycky hrál hrozně falešně. Díky němu jsem si Mozarta úplně zošklivila!"
  "Jakýho Mozarta?" nechápavě se zadíval na Sarah mečoun Harry.
  "Nojo, si vážně tupej. Nejen ta tvoje pilka, ale i v hlavě máš sardinky!" (pozn. "mít v hlavě sardinky" znamená být "tupý jako pilka starýho mečouna".) "A já s tebou vydržela deset let! Pro starýho delfína, proč? (Pozn. "starý delfín" - není myšlena stará ryba, ale něco ve smyslu "ježkovyvoči".)
  Mečoun Harry už neřekl nic. Nebyl to žádný hrdina, ale slaboch to také nebyl. Pilou několikrát pohladil několik jejích chapadel a pak se upřeně a dlouho zadíval na její krásné bizarní (výstřední) průhledné tělo. To Sarah poněkud zaskočilo. Odplivla si sliz a pevným, avšak něžným hlasem, řekla: "Neboj ty můj blbečku, budu tě mít vždycky soleného."
  (Poznámka: "mít vždycky soleného" - tzn. něco jako "budu tě mít vždycky na rybí kostičce").

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Mario Czerney', 24.10.2020 18:17.

Názory čtenářů
26.10.2020 12:53
Andrew Maxwell
Skvělý příspěvek k slovníku pozemsko-mořskému, díky za něj. Ode dneška se po bytě pohybuju jako tulení klavír. (A Brubeck super)
26.10.2020 18:20
psavec
Líbilo.
26.10.2020 22:24
fungus2

27.10.2020 03:19
W.Floyd
To je fakt povedené - originální. Pobavils a jen tak dál!
10.11.2020 23:14
josefk
házet bobek, to je skoro jako hodit kakoń :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)