Dílo #72617
Autor:bříza
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.08.2020 21:53
Počet návštěv:390
Počet názorů:6
Hodnocení:7 2 2

Prolog

osamělá procházka

 

procházím alejí zplanělých jabloní

v cestu mi skládají své štědré dary

plnými větvemi k zemi se nakloní

jsem jako ony - těžký a starý

někdo tu zapomněl bandasku od mléka

v rezavěm remízu lebedou obrůstá

jde se mnou prázdnota druhého člověka

matná a zplanělá - tak trpká pro ústa

 

                       *

Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'bříza', 31.08.2020 22:11.

Názory čtenářů
31.08.2020 06:57
Pepík z Hudlic
Moc hezké a současně smutné. I foto krásné...
31.08.2020 12:33
psavec
Moc líbí.
31.08.2020 15:35
šášulka
Foto i poezie zaujala
31.08.2020 17:22
alex
...dojímají mě staré jabloně s neskutečnou nadúrodou malých strupatých jablíček...ta snaha být užitečná
10.09.2020 11:52
darmoděj
moc pěkný!
10.11.2020 23:02
josefk
stařeček si pěkně přikyvoval :)
jen mi není jasné, co zde dělá ta fotka, co je focená z našeho okna....

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)