Dílo #72608
Autor:kalais
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.08.2020 21:54
Počet návštěv:184
Počet názorů:4
Hodnocení:5

Paolu Sorrentinovi

 

Máš v krvi Vesuv,
špička tvého doutníku odpočítává život rybky,
kterou jsi zapomněl ve via Dodiato.
Možnás tam nebydlel,
možnás jen ze zdi
pozoroval drama toho odpoledne,
kdy se rudá ústa pomalu nořila
z obrazu toho dne,
z jasu té chvíle.

Jako bys to psal ty...

Ztracený v davu,
dáváš dohromady zbytky víry.
Ty jsi městem, ono tebou.
Nikdy víc však spolu.
Nikdy víc však spolu.

A to je láska.
Motýl, který po dlouhém letu
spočine na hřbetu ruky,
než ho pohltí stín.

Názory čtenářů
27.08.2020 22:41
Danny
<3
30.08.2020 08:50
Pepík z Hudlic
Hezká reminiscence. nejvíc se mi líbí ten závěr s motýlem.
31.08.2020 12:28
psavec
Hezká, líbí se mi.
31.08.2020 22:19
bříza
- jako kipu
ambientní psaní

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)