a že jest pozdní od-poledne podmračené, ták vbrzku búrka zacloumá
vší vegetací, jež má již déle jazyk na své obschlé vestičce...
já tedy - narozdíl od ptactva nebeskýho, co čuje vše dopředu pudově
a panikaří zbrkle frr frnk, teda já rozhodně nic spěšnýho v pohybech činiti nehodlám -
jen si jako dodám kuráž a nadechnu se plnoplícně, abych jako nepodlehl obavám ze vší té tísnivosti, která má grify co típaj dusivě svíce v kostelích -
a tak hrdinsky vypláznu jazyk na nepodařenej chrlič, poulící bulvu nade mnou,
co škodolibje tlamiskem dokořán dává nepokrytě najevo,
že mi jako ochvílu zle zatopí, že mne neurvale teda
čůrem vody zatopí a obmáchá --- a zdrhej dom kámo!
já kliďánko jsem furt v seděném teda posezu, vnímám v neklidu ospalém
chlad opukovýho kvádříku, kerej stačil již dříve vysrkat noční rosení
a vměstnat ho s pomlaskáváním nezdvořilým pórovitě do svý sedimentové matérie
a tak si teda (však i v sentimentu) aji hovím a přesně vnímám, kterak mi
ten prochladující rosný jazýček oblizuje kostrč moji
a - abych se teda nelekl - přepočítává mi obratle až k atlasu,
pak jako curíík - a přes čepovec ponovu počty, zda se jako nesplet v čísle -
když mne teda kvádrově snaživo kádruje, jest-li vlastním chrbtici
či jsem bez-páteřný... hehe...
na mne si ne přin de !
iba se trochu mravenečně ošiju, bo to aji šimrá
kostelík Regina Pacis se trochu přikrčil před prvními kvaplkami,
já se odprdelil z nerostu
a zadními vrátky jsem vykoukL na Viale cardinale Ginnasi,
zda Ten strom s nalomeným tlustým konárem jest již v pořádku bezpečném,
nebo se na něj taliánsky opomnělo
a čeká sa na povichr snaživě dřevorubný...
tý latinští domorodcové přes údržbu vegetace flóristní mají výrazně spořivej zlozvyk -
šetřit svých nástrojů pilovitých a čekat bouřlivácích okolností - jako poryvů větřisek
- a incidenntto...
a konár zavíří a RRrrup -
mý vitrážový okno vprdeli --- sakra fiks !
zřím teda nezklamán, že větev ještě houpavě a criticky visí v posici Damoklova meče
a rychle cuknu krkem zpět se svraštělou grimásou, jelikož na zídce oproti je novéé
a eště ohyzdnější grafitti -
a toť už je teda na mne emočně cezpříliš, jelikož jsem duše vyučená
k vnímání krás a ne těch hnisavěsvižných sprayovaček-sraček nevybouřenýho ostiijskýho odrostu...
leč márno - mávnu nad vším rukou s nadějí, že konár spadne dřív než doplachtí k románskýmu oblouku,
kerej jímavě hraní a bázlivě chrání vrcholek Mýho Okna a vypadá - ten romulus oblej -
značně nasraně, že jako nemá hrotněgoticky naostřený lomení, jímž by odrazil
letící dřevo, vzpurně odsetnuté od kmeniska rodného kinetickou atmosférou...
a potom jako tý ptáčci..- frrnk do lufta a břink! - kumšt rozmetán živlem...
(mám teda aji pomenší obavu... no... -- snad nic...)
však to mé okno vitrážový je až na ňáký došolichačky dozhotoveno
a jen já vím, že v pravém koutěkoutečku skvostný komposice
je ve valéru barev šedí a modří vrébusován muj unteršrif...
- aby si Všemohoucí teda vyluštil, kdo pod jeho přísným okem tam dole blbnul umělecky nevázaně,
leč vždy pozorně esteticky - a že posvém, v originalitě zřídkavý, vrstvil opály do reliéfový struktury,
ze kterÉ budou na zasvěcovací omši o dva tejdny šeci katolikové paf - (že co si ten jivrej dovolil !)
však oni uvyknou - v najhorším jim poslouží ta mečovitá větévka.... hehe
no - tvůrčí povinnosti mám teda z chrbtice spočítané setřeseny, na omšu slavnú se teda nechystám,
bych teda nebudil pozdvih pokrytou kebulí, jelikož my před Pánem ne sme ká me -
podrbu se na nozdře a potřetí pročítávám fax vod Vasky, těšícího se již na mne -
(prej i nedočkavě těšícíhose)
a že prý svatý prachy sou už vloženě na contě -
budiž chvála aji Christovi s jeho maminkou -
a že Vaska, potlače šecký logišaverse, míní obměkčit aji nevrlou Rútku,
kerá nám schystá svůj bájemi omotanej Šoooulet...
leč JÁ nemám opomenouti rande s cpt šífu jež slove HÓIDŽI Maru -
že mne ten mořskej lupus-volf Ginno-Pietro Komamoto bude čakať
přespříští pondělok v mořským pubu NordStar
a že mne teda naloží a vodveze aji s mouma bagážema do portu v Civitavecchia,
kde jest teda ukotven ladně lodně - a že biglett - teda tiket přepravní -
jest již Feldštejnem (podpultově) zpraven platbou jako finančně, jelikož je aji v levný sazbě..!
(kúúrva - však ten Vaska má známosti aji u Japan-míšenců - von ví, ják ušetřiti... hehe)
a prej mohu zneužít aji tu vozmóžnost, se vyhnouti carabinieri controle colnej,
von Komamoto dycky jen žlutou dlaní mávne ze svýho džípu, že jako salutte,
najede rampou - nikým neproklepnut lustračně teda - k nákladový palubě a Vsjovparjadku...
leč JÁ nemám být ve zlobení, že bude eště Záplavba, jako zajížďka lodní jako a to na Elba insel -
voni tam tý Japanmorjaci maj vysadit náklad preglejky-překližky spešl nějaký
a převzít nějakej (trochutajenej) container - locco Haifa,
kde mne teda - v našom portu -bude Vaska progroškolenovrtavej Feldštejn čekati-
a kdybych sa teda datově odzpozdil - že jako VizMayór... že mi šoulet sková a nesežere všechen....
tak takovýho mám bosse !
(a mne čeká v rámci vratné pútě do Zaslíbené domoviny
aji hledání stop Napoleóna na Elbě...--márjapanenko)
však ještě mi zbýva dočasu rozlúčka s Pralinkou a guru Ramu Singhom a Ciriakosom přihluchlým...
a fra Filippo má přichystán aji muj podarunok...- stříbrnýho Jesuska na Křížku...
mnou obzvlášť pojednaného vy ve de ně
.......
i štó sdjěljať - ňi čivóó sdjěljať ňiľzjááa... hehe
|