Dílo #72500
Autor:bh
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:26.06.2020 13:49
Počet návštěv:19
Počet názorů:2
Hodnocení:2 2

nitky (11) z židovský kroniky...
:-)
 
já vždy - když teda mám tu obsesi nutkavostní - já si dycky nahrstím všecky mnou propitvaný  protagonisty do svého jako krásnohledu - a střípkovitě třpytně já těmi všemi hnátky zatřepkám, a žasnužasnu-žasnu... - fakt, jsem uvytržení z viděného v kukátku a nevadí mi, že bývá
mnohdy nevyčistěné
 
 
takže - dřepím u Singha a pozoruji se zkoumavým nadšením zařízenost jeho kutlochu -
vábně tak nevábného jen pro neznalé všech souvislostí...
v koutě vprostřed pilinek růžových jakási celta, kryjící zajímavej patvar, čnící do vejšky
a sugerující nám, že se ocitáme na Menhetnu, zubícím se do výšek všemi kubusy,
které dávaj najevo světu mračnisek, že je míní rozcupovat na pucvól teda
 
opustím teda pohled na VelkýJablko A mrknu tróšku nahoru a vidím asi draze placenou
trofejní kebuli-hlavičku, s chobotem článkovaným... 
chvíli si myslím, že hostitel lovil elefanty, když klesly poplatky lovné - pak mi ale dojde -
von to je Ganéšha ... to hindí božstvo s frňákom sloním a třpytnou bulvou - sakra úlek muj hehe
 
a vlevo - vruty přivrtán zjev, chlubící se vícero-nožně končetinami paženými - 
jako pavouček sekáč, a ksycht s pyskem důrazně nalíčeným a obočím třikrát obtaženým hennou...--  
šmarja - ják to ti hindí dělají, že dovedou ty barvy uvést v nesoulad výsostně nepříjemnej -
(pro mne teda zcela jistě!)
 
a dále v koutečku, něžně omotán pavučinou, oltářík s poněkud chcíple vévodící orchideou,
která mlsně, leč vroucně sliní kvapulky z povadlého pysku na hnijící banán... jéésusu...!
 
a końečně zrak můj se přilepí zvědavě - (však  kvůli toho tady dnes dlím) - teda utrnule očumuji ten Sou-struh.. máriapano!
a tak omžikávám  zorem svým, kdeže je kúrva motor-síla hnací... kde jest Engine, Singhu?
a von, smějíc se dásněmi bez zoubků - vrtí turbanem a gestem poukáže na šlapadlo!
 
a abych nebyl i nadále v rozpakoch, sedne na posed secesně žlábkovaný - 
ják na secím stroji polním sa uprdelí a jme se stehnově roztáčet ozubený převody a to teda zírám, neřku li  ču-mím
nožky indijský kmitajou, řemen perforovaný v centr-linii hladce zapadává
do vypouklých bronzových bradavic hnací hlavice, vše vymyšleno SINGER end Smith jr. -
v 19. věku v Jorkšajr, November 1897 - patentováno jako!
a uvědomil jsem si, že tak jest nutno svalově po-háněně činiti,
jelikož do tohoto domečku elektřina ještě cestu ne-naš-la... asi bloudí teda mrcha!
 
však kerej šáhlej spoluvěrec nakukal Singhovi, že uživí se v Laziu soustružením píšťal
pro irský dudy...to mi teda ten singh turban turbanovič nesdělil, byť sem se aji pídil vrtkavě...
a to je i dovedl vyvrťávať  (ty dutinky kvičící)  v kónickým profilu a dokonca v dablrídu -
teda s dvouplátkem šalmajovým a  sofistikovaně aji v Pythagorově ladění !
 
kdyžbyl teda seznal milei Ramu, že tudy cesta k vyžití slepou jest se jeví - jelikož doplachtil do Lazia a ne do Dublinu, ták se vrhl na výrobu toho zasranýho Sarangi, doufaje že zaujme
taliánský ctitele tohoto nástroje - leč nadšencové poněkud vymřeli a dle mý mínky
sa ani ešče nezrodili... což jsem mu ale zamlčel vstřícně, abych jej neodradil od úchopu jeho teslice, 
se kterou láskyplně-pyšně manévrovával nad kvádříky růžovýho Cedru...
 
teda - vytvořiti Sarangi jest kumštovní záležitosťouvám povim jo...
sledoval jsem teho pošuka výše týdne - aji při nevůli Bombonatiho, kerej teda dával na-jevo,
že se mu aji příčí usrkávat cogňak sólovje a pochlastávat to voňavé samoten beze mne teda,
leč já raděj -  omluvně se vymluviv - jsem jako vočuchával šecký finesy strojení nástroje tohoto - 
však se mi to možná jednou hoditi bude - strýčkověPříhodně... hehe -- sem asi chytrej ne...
 
vono je to jako pitvat zebú-skot, jen místo krve tekou na zem růžový piliny,
neboť základem činění tohoto jest mít ve vlastnictví to vzácný dřevko cedru 
v barvě svítání růžového... no jo no
 
najprv se vytesá dutina žaludku - o-pa-tr-ně  teda, tu potáhL Singh kozí kožkou vy-činěnou..
(kde ju ale schrastil mi neznámo)
potem teslicou vydseká jako hrudník, coby resonátor nutný k výraznýmu zvuku, 
a potom horní dřevové uskupení coby Mozek tohoto divu... 
zezadu připevní nosnou kost z paroží barisinga - von je teda ten indickej jelen z bažin 
na červených stránkách, že je jako ve vychcípnutí, leč Singh má eště zásobu sice ztenčující se -
ale poptákově dostatečnou...kupcové nikde  hehe. - 
 
no a v koncu našponuje na kolíky pevně kotvené třicet a 5 mosazných strun a navrch eště tři struniska z preparovaných kozích střívek (kde ta střeva schrastil mi neznámo),
pák si vypytá vod Bombonatiho dvě decka šelaku narudlýho, vše dřevné napatlá 
tím perfekt roztokem, nechá poschnout, vyleští, naladí a začne provozovati ty nápěvy,
že jako Soi Rang - Sarangi - 
což je v překladu 100 barev tohoto folklórního kvičení drnkavého.... kúúrva a hehe!..
 
však - jak jsem teda zvědavě dvoutýdeně nakúpil vše třebné, ták to dávám dál...
byste u-kojeně přitiskli své zvědavosti k ňadrům
 
no -nakonec té mé čumendy se Singh prochechtl bezzubě, pohladil si záhyb turbanu,
setřepal se sebe růžový dřevo a vodvlekl mne do kútečku k tomu zmíněnému Mannhattanu,
strhl z něj tu oflekatěnou celtu - a já spatřil jeho pýchu...
 
STEAM ENGINE... parní motor vertikálně stolní...singl cylinder... jakože jedno-válcovej,
kerej se třpytil mosazí a cíděnou litinou a nápiskem reliéfním - BELLIS end Morcom... England...
aji s letopočtem, stopadesát let vzdorujícím rzi
a vedle v kyblíku hroudy antracitu a piliny,
že jako příště si zatopím pod kotlíkem
a nahodíme řemenici
a soustruh šlapací již šlápotu vyžadovati nebude, neb parou bude poháněn -
což je teda pro mne k užasnýmu posrání -
 
a já si budu moci odsoustružit aji misku pro svoji potěchu a také píšťalu dvouoktávovou pro ty dudy,
kdybych se teda ocitl v DublinU a uháněl tam J.Joyceho a pištěl do ucha tomu jeho Odysseovi -
sem si to v žertu teda potichu myslel, leč tomu Síkhí sem to neřek,
abych jej neznervózňoval nepoznaným...
 
vše jsem poté, (jakože doma -.hehe) vykykirikal Pralinkovi, kerej se teda jó čudoval,
co šecko je u súseda k vidění a poslouchání
však to odsousedné slyšení, čili drnkání na mosazný ostrunění spolu se zpěvánky krákoracími -
to nás libě ubíjelo při každým podvečerním popíjení - až do sladkých mrákot...
 
(a slibuji i sobě, že příště teda tu medem olepenou kroniku zaklapnu -
aby struny všech - nervně napnuté -  né-rú-ply)
 
 
 
:-)
 
 
 
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'bh', 27.06.2020 02:11.

Názory čtenářů
26.06.2020 20:11
fungus2

29.06.2020 18:44
alex
...prej, jednu či více mezer. Tak jo. :) Du dál.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)