jsem se vůbec nedivil, že se také trochu zajíkal,

když vzpomínal - Ivošek a s poněkud posmutnělým zralým šklebem, na svý mladistvý činění tenkrát 

v tom commediálním súboru,  že kterak se nechal - oslněn její líbezností - přemluvit Cristinou sí bí, 

aby předváďal klasickou figurku z Commedia dell'lArte - hodili mu tehdá tedy na krček 

obtloustlýho Pantalone, s odstávajícíma ouškama a frňáčkem skobovitým, kerýmžto tvářovým výčnělem bodal v dialozích, které ovšem měly základ iba v citoslovcích a takle hekavohrdelně, leč pokudmožno  i- tal- sky ! - 

von teda šťouchal komicky svý spoluaktéry nozdrama, všade kde se mu připlítali do krokování na divadelních doskách, zanechávavše na jejich kostýmech hafo šminek, jimiž byl ošminkován pro efekt výrazně divadelní teda, - to vše za smíchu vděčnýho obecenstva, sice byť nenáročnýho, ale oto víc s hubama tlemenýma a drásanýma smíchem z povedenýho vystrájání Arlecchino a Pulcínella a Dottore -

a všech teda figur, rozestavených na šachovnici renesanční komédie - 

 

leč nemíním a nebudu jmenovat všeckých protagonistov - to bych vás aji nudil,  

a tak vás empaticky spasím a nebarvitě pomlčím - předpokládám důvěrně, že nehorujete 

pro tento druh trojčení zábavnýho, bo s latinskou kulturou nesouzníte -... 

hehe

a voni hercové, k Ivoškovu užasnoucímu elánu, coby kočující kejklířové týmově jezdili aji po různých 

italských sokolovňách a italských závodních kluboch -  ba aji v menší kulturní sálky se nacpávali 

s těma taškařicema, aby zvěstovali smích a udržovávali starý kulturní tradice jako při životě 

a tím aji populaci lidu pomáhali býti v kulturní a žádané obraně defensivní, byť nemoderně stáromilské

vůči všeckým Mikimausům a kómišKačerům a přiblble se tvářícím Sněhuročkám,  

von Šmudla a Dysney měli pracky všade v Európě - že jako šoubysnis... hehe

 

mluvim teda ve zmince o západní části nášho kontinentu - leč ta východní část taky zavalena výblitky -

aji si vzpomeňte na ty AjnkesselBuntesy, a písně Palcátový  a pracovitý Zápultový ženštiny... hehe 

a rovněž současný Eurovize lkající nejsou k zahození - že?

leč nepřísluší mi ovlivňovat váš estetickej vkus - každej muže mít svýho Zlatýho slavíčka, 

aji svýho dánskýho kralevice... vo Robocopoch smlčme návždy!

ále to sem teda odbočil, věren svý blbosti, nutící mne ukazovat na kýče - 

za nějakej tejden, cítiv se aji neuvyuživ pro roli sólující a také aby imponoval své lásce včelí -

(si všimněte - stále se kloním k připomínce bzučivé snůšky), 

teda- aby více zaujal Cristinu B. se Ivošek počal motat aji u světelnýho parku divadla,

jelikož již kmetský Passolini, co měl pod palcem všecky bodovky aji rozptylní světýlka,

von se teda hodil do důchodu zahrádkářskýho a na všecky Kolombíny sa vysmolil... a vráz nebylo jej!

i nastoupil Ivošek, a že byl číman, vše zvládl - aji mikrofóny si přibral.... však byly jen dva,

1 u režijního pultu v hledišťu při próbach a druhej měl inspicient u huby šeptavé, když nutkavě špital:

"Innamoranti ... innamoranti... o chvílu na scénu... náznaková kopulace... a svižně .- milencové!"

 

a bo ty mikrofónové teda byly předpotopně hrozný a možná tlely rzivě na Araratu, tak je Bombonati opravil a také vylepšil, aby se nejevily s nežádoucím echem, jelikož to vždy direttóre brunátněl  

a mínil zapadat za obzor aji se sluníčkem v souzvuku barev a chtění - již nebýt viděn... hehe

 

tak se vlastně Ivošek dostal k tý fonotechnice a ta ho jako zájmově jmula a když se časem rozešel 

s tím dramouskupením a Cristina si nabrnkla Imreho z Uher... tak se zapísal do kursu zvukařskýho 

a posléze si aji vydobyl študia na vyšší úrovňi - v Cremoně... 

ale to bylo až potom, až po návratu dramo skupiny z Jiráskovo Hronova -

kamžto byli pozváni na základě lobování triestský komunistický buňky,

která vobčas aji finančně přispívala na existenci toho taliánskýho lidovýho tyátru - 

to avantgardní zákulisí teda Ivošek moc nevnímal a byl teda šíleně překvapen

tou nevyžádanou ponukou, že by mohl předváďat svuj kumšt s kolektivem taliánským

ve starý vlasti s možností nenávratu do Trieste...

tak voni vodjeli bez něj a čudovali se, cože Ivo vystrája, že by jim mohl aji robit dolmečra

v tlumočení a že to bude hezká púť - a aji přehlídka teda kumštovní, leč Ivo řek, že jim 

sere na Jiráska a na Hronov rovněž a ňákej diploma jest mu taky zkraden - Jeďte si sami!

 

no - voni se zdárně teda vrátili, z tý přehlídky byli i rmouceni spoznanou kvalitou divadelní

ba i sociální a aji poněkud pochopili Ivovu aversi k ne-cestě,

leč poutně zpjet skrze Hungárii si Cristinka spletla prstíky s tím Imriškem, kerej ji doprovodil

až do domoviny, jelikož Kádár Jánós těm Maďarům zbytečně nebránil v cestování

byl totiž chytřejší Husáka G. -

(však šibenička pro Imre Nagy-a byla již pozapomenuta)

 

a tak skončila ta prvá láska Ivova a rovněž jeho divadelní skotačení u konce sdechem

a von se jako vydal vstříc svým studijním choutkám, jelikož se v něm obudila aji ctižádost 

a aji jiný žádosti se probudily, 

protáhly se, seskočily z lože pubertálního 

a jaly se pomáhat s navíjením nitek na ten životní kolovrátek...

 

poslouchal jsem Ivoškovo vzpomínání,

pečlivě  popíjel vonící alkohol - soumrak již zašilhal nebesky

a ani to drnkání sarangi mi nepřišlo již tak  nervněvlezný,

však včera jsem byl z těch indických nápěvů teda na konáru !   ....hehe