Dílo #72477 |
Autor: | šášulka |
Datum publikace: | 15.06.2020 15:44 |
Počet návštěv: | 408 |
Počet názorů: | 10 |
Hodnocení: | 5 2 |
Prolog |
Usmívám se na svůj osud... ;-) |
|
Jsem celá přeházená |
Měla bych se asi časově rozložit jsem celá nějak přeházená jak bláznivá stavebnice z pocitů podivně roztančených jsem jak špunt od šampaňského tak krásně vyletěný z bezpečí láhve a v bublinkách se perlí mé nitro zapomenuté v lahodném moku netušení
budoucnosti
;-)
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'šášulka', 15.06.2020 15:47.
Názory čtenářů |
15.06.2020 16:01
Danny
|
dneska se cítím podobně, tip |
15.06.2020 16:02
šášulka
|
Díky velikózně :-) |
15.06.2020 16:43
darmoděj
|
Vzpomněl jsem si na jeden dystopický román, kde vzdorovité děti ,,rozpojily" na jednotlivé části a jejich různé orgány, končetiny.. předaly někomu jinému, kdo je potřeboval. Technicky tedy žili dál, ale po různých tělech.. tam poznaly své oči v cizí hlavě, tam zase prsty na cizí ruce atd.. A v anotací stalo dvojsmyslné: přežít a hlavně zůstat ,,pohromadě".
Tvoje básnička naštěstí tak pochmurná není..
Cítím z ní lehkou sebeironii a zároveň nadhled. A máš prostě nápady. :-)
Omlouvám se za to rozpovidani se. Ale pripomněla jsi mi tou skládačkou tu knížku..
|
15.06.2020 22:03
W.Floyd
|
Každý tak někdy občas... |
16.06.2020 14:08
šášulka
|
Děkuji ti darmoději moc za zajímavý pidinázor. Omluva netřeba, mám z něj radost., byť je hezky strašidelný ;-) |
16.06.2020 14:10
šášulka
|
Děkuji ti W.Floyde, máš pravdu ;-) |
16.06.2020 14:26
psavec
|
Tak to někdy bývá. |
16.06.2020 21:39
šášulka
|
Velikánské díky ;-) |
18.06.2020 09:46
Pepík z Hudlic
|
Líbí se mi ta metafora se špuntem. Přesně tak někdy vyletíme a nevíme kde skončíme. A taky jsme dost často přeházení a rozhození. A přesto se zas dáme dohromady a jdeme životem dál... |
21.06.2020 20:04
šášulka
|
Tak tak bať a díky ti moc :-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|