|
nyní ale začnu značně neuměle - ba přímo primitivně, což ale okázale eroduje mou sebedůvěru
v talent vypravovací, teda v mý vrozený nadání slovně taškařit, vymejšlet si nezvyky termínový
a pídit se po neotřelosti, kerou vás dycky míním zavalit - jak ty zavalité, tak i ty hubeňoury,
šecky, kteří mne vnímají ve vytřeštěným poznání, že čtou výjimečně šáhnutýho alfabeta -
hehe, gama ne!
totiž ta okna... --
kostelní aji pamětná mozkově teda (mý klišovitý přirovnání - proto ta úvodná omluva)
dole v Ostii se utrápeně trápím s barevnými střepy, jejichž kvalita skelná nabírá sešup přímo etalónovej - teda nevím, proč tý italikové tak kurví opálový sklo a taky to plumbum, jakože olovo -
tíhne k nepoužitelnosti, jelikož jeho hranění, na kerým teda tak záleží, se vzpouzí až do vlnění -
že jako odliv jeho vlnkatý vzor - a všeci umělci si trhněte, já s vámi nemíním těžce kooperovat...! (říkalo teda názorně Olovo- olověnko milé)
takže takle já vnímám děje, kdy vypadávají tabulky při nahodilém pádu kladívka -
stačí miniotřes a realisace kompoziční se doslova poroučí - a bez pozdravu... portesafra !
teda doufám, že to šecko dějově vyřeším - mám přece fantas!
takže dole okno zarputile se vzpírající krášlit svatostan - a nahoře - teda nahoře u kamaráda Pralinky včelařskýho - nechť se teda aji po se ru... - taky vokno! - že co sa událo??!
já si z toho ožralýho podvečera ale vúúúbec nic... teda skoro vůbecnic... nepametám!
při usínání - doma jako - sem si matně vyjevoval ty starý gramofóny, pasoucí se na louce
a ty starý trouby, přežvykující na policích v jeho, Pralinkově, baráku a ta divná hejblata -
někerá pamatující i Alvu - jako Edisona teda... šecký ty rózný válečky, o kterých jsem si zprvu myslel, že maj přilnout k podmalbě, by nabyla vzorování dekorační...
a vono že jde o záznamy starejch hlasů - hehe-
a řikal Pralinka - to vím že řikal a nadšeně hlaholivě - "Toť má sbírka... kolekce má, mnou schrastěná, mnou nadále doplňovaná a hejčkaná!"
no - vim - taky byl již vožrale metenej... proto ten sbírkovej pathos v jeho škytání...
jak jsem se dostal dolů serpentinami do mýho pracovního rajónu - to sem se dozvěděl posléze -
do svý divný mototříkolky, ze starý Vosy mopedový zdrátovaný, mne nacpal starej Ciringaritis Kyriakos,
s nímž jsem aji vsled měl možnost řešit medný problémy, bo ten starej Řeckoříman vobhospodařoval Pralinkovi ta pilná včelstva a podílel se aji na výnosu mateřích kašiček...
prej mne přivázal, abych mu v tom slaňování nevypad a pak odvázal a dopravil do lože - kde mne teda již nepřikurtoval, a ujistiv se, že ten Jivrej dejchá - ták vodfrčel půlnoční serpentou hore do Lazia...
a prej aji dost klnul... hehe
ale jak se dostal dolů a beze mne ten archeologickej artefakt, jehož možná postráda Herkulánum -
miním teda piniovýho Fiátka - a kdo ho šoupl vod toho židovskýho krankenhausu po cikcakách
před muj práh - toho sem se nedopídil dodnes...
stále pochybuji, že samospádom, jelikož jak by vybíral souvratě bez umělý inteligence auto nomní - zcela sám pod noční kopuli, kerá se vždy tak sugestivně ligoce nad věčným městem a hrkavej křápek
se spoléhá na svuj instinkt, vo kerým ale rzivě pochybuje a pomalu se sune k příboji.... brrr!
a to je teda pro mne stále záhadou (jediný okno!), když již jsem byl okolnostmi nucen řešit a vyřešit záhady veškeré příštněbudoucí, které mi daly aji psychicky józabrat záhadně, byť ani ony nepostrádaly prvky antických dramat, jenž jež na sebe aji nabalovala mnohdy odér tragikomedie - až jsem se často rozmrzele šklebeně usmíval... ale to teda před bíhám -
a to se nemá!
tak jo teda - popojdu řádkově v ději
probouzím se a ve spáncích mi nějakej blb renovuje zašlou kovadlinu... frézuje doklepnou plošku,
oblí ánvilovej nos a rašpluje patkový ďoury pro nástrčný nástavky... a to vše v mý hlavě
a venku již slunce hltá žravě blankyt...
zaháním toho hobbyrenovátora dvěma žloutky s maggi... vodpornej přehlt, kerej utopím půllitrem těžkotonážní kávy, vosedlám si velblouda na cigový krabičce a hledám v kešeni zapalováček...
a vytáhnu jej aji s kartónkem - visitka s hlubotlačí - Pralinkova... hehe...
zapálím si a mžouravě luštím rondóitaliku frajerskou a represantivní... - a to se teda včil po drž te!
Elettricista professionista settore cinema
Tecnico del sono cinematografico professionale
IVO BOMBONATI
| Telefono 067537711 |
| |
| Indirizzo Via Fulda, 129 |
| |
| Località 00148 Roma (RM) |
!! si aji pšúknu překvapením - takže ne moja přezedívka - Pralinková žertovně...
z Ivoška sa stal na tom apeninským půleným ostrově Bombóón....!!
takže mu onedlho aji volám a čekám, kdy vstane... trvá to teda...
asi si také kvedlá žloutky - hehe
| 
5
josefk 
alex 