Asi si sbalim kufry na cestu už všecko mam, nápřah i úder i krásnou nevěstu v pokoji smrdí roky neukojenýho pobytu cejtíš ty roky? Ty roky řekly: furt jsi tu? Tak jsem si sednul na kraj opotřebovaný postele koukám se, pche, fakt musim zmizet z týhle prdele paprsky slunce lehly na gauč, až to vrzlo v skrytu protáh jsem paže do dálky a vypích oči tomu bytu a bylo ticho, jako by souviselo ticho s očima nevím, ty víš? řek bych, že takhle ňák to začíná zvedne se prach z koberců a zachvějou se duše čas je jen čoklík, co podle relativní stezky kluše asi si sbalím kufry na cestu pokoj je tady, i tys tu.