Dílo #72183
Autor:bh
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.10.2019 02:44
Počet návštěv:290
Počet názorů:3
Hodnocení:3 1 2

dovedou naslouchati hlasu přírody(z vob. kroniky)


    jméno kdys věhlasného viedeňskeho hotela jména
    kuegel-jagd už vám asi nic neřekne - ale svéhočasu to teda
    byl pojem... 
       chci tomu věřit, jelikož otvrdil mi to Krojcman Hugo
    an tam zamlada makal jako pomocná síla ve studené kuchyni...

    rychtoval saláty hbitě...
    míchal sosy hbitě...
    a vůbec činil se u nerezu atak -
    leč v kulinářskych pausách pracovních pročítával 
    cestopisné brožury,  by byl inspirován zaujatě romanticky,
    jelikož toužil kónečně vypadnout z okachličkované mistnosti
    smrdící cebulou a vejci do tvrda svařenými
    do lůna přirody  ne po skvr ně ný...
    takový touhy teda měl...
    no!


       a v tej době se dávala dokopy výprava k polárnimu cirklu...
    a Hugo se to dočet v akademickym věstníku "Es froid mit sehen"
    kerej se mu jako věstník teda a divným řizenim osudu
    dostal k disposici před oči uslzelé cebulovými odéry 
    a teda Hugoš nemeškal a ve správnej čas byl na správném
    mistě... někde na AlbertPlatcu...(esli znáte to zákouti 
    u botanickyho skleníku - ten barák novorenesanční nepodařený
    výrazově - jelikož ty apsidy (??!)... darmo klnout na architekta -
    již postaveno vneslávě!)
         sice se Hugoškovi brada tikom trémovym cukala
    v nervositě zřejmý před bradami vědecky rputilými - ale
    nabíd hrdinně v třesavce nervózní komisi žirovací svy schopnosti
    aji svoju kondicu tělesnou - že se jako pokládá že  t a u g l i ch
    a byl posléze vyrozuměn moudrými organisátory expedice,
    že s ohledem na jeho profesionalitu že teda s ním
    v najbližším budoucnu aji počítajou... (dankesehr herr H.)
     tak se tam teda do tej vypravy nacpal za kuchařa
    ono to souznělo v logice věcí -- studená kuchyňa...

    polárni rajóny vmapované....
    (si myslim teda žertovně v souzvuku slov)
  
      a za nějakej čas se náš Hugo ocitl s tyma zvidavyma pošukama
    z akademie císařskej v nehostinnejch sibiřskejch pustinách
    a sice v zemi Evenků se ocitli dlouhobradci zvídaví na šecko...
    a ty Evenci -- divny lidi teda...


    voni žrali aji to kopané maso... když při svejch loveckejch 

    domorodejch čundroch natrefili na ty mamooty - na ty sloniská, 
    kery chcipli před drahnou dobou a čas od časa při tání podloží 
    mrtvo koukali zponad mjerzoltu vjěčnuju výpravám z oči v oči 
    bulvami zcepenělými......
    no 


    a jak pozdějc Hugo s hrozou v oku ličil - ta jeho bádací grupa
    si zadala v rámci vyzkuma praktickyho ukol velmi delikátní...  
    vokoštovat to svinstvo !! -- 
    a když raz Evenkové s nádšenym vřiskotom přivlekli
    do zakladniho tábora Rakušanů zvidavejch ostatky
    teho pomřelyho ssavca,
    ták chudak Hugo musel urychtovat z tej chcíplotiny šnycle -- 
    vědeckej befel teda....
        tak si hugo disciplinovaně zacpal nos a ten divnej flajš
    tepelně zpracoval a bez cibule jo - a aji naseviroval
    badatelskymu teamu krmi onu nechutnou...
    sám ovšem sousta nevzav, jelikož měl nechutnou obavu -
    se mu to šecko eklovalo teda a tak do pysku ni soustííčko .....
    (proto vlastně dožil strasti plnyho návratu do monarchie,
    kde podal svědectví.....)

    všech 6 akademickejch požitkářů-experimentátorů
    bylo po požití svalovinky mamootové do kuropění v pánu...
    šecky zařvali teda... pochcípali vědcové
    aji s mudr. Zwieblem, kerej prostopášně naivně garantoval
    naprostou zdravotnou jistotu toho sviňskyho pokusu...(cvok)

     Hugo teda oplakal umrti svejch soudruhů
     a Evenkové se jali ujmout posmrtnych a pohřebnich rituálů...
     a to vraj bol ten najuděsnějši zažitok kerej Huga natrefil
     coby posledného přeživšiho cestovatela.....
     (přeskoknu  kr va vé  detaily !.....)


         když byly kostičky šecky všech šesti bědnych akademiků
     očištěny od tuku podkožného a od šlach zamřelých, 
     tak je Evenci nasypali chřestivě do koša z materie tundrový jívy,
     kerejžto košík byl zdoben výpletem znazorňujicim zrod
     ich kmeňa v symbolech nečitelných cudzině
     a za doprovodu rachotících bubínků a šamanské
     choreografie doskákali rytmicky do svej svatyně,
     kde z kostí coby z očištěných pozústatků expedičních jako
     formovali s vytřibenym vkusem přírodniho národa nezkaženého  
     civilisační modernou podivuhodný ornamenty
     na svym pohanskym oltařu v šeru pohansky svatyně teda...

     posleze se Hugo dozvěděl v intimnej chvilce 
     vod najmladši šamanovy cerky, 
     že vraj ti evenci to zemni chcíplý maso vubec nekonsumují -
     že to iba lstivě nabizeji jen cizojazyčným expedicím
     za učelem získávání vhodnyho stavebniho kostniho materiálu
     pro svy oltařiky ve svatyních velebených skřeky,
     vedeni jsouce náboženským pudem
     a pro nás zcela nepochopitelnou duchovní tradicí....
     jsou to divny lidi teda - ti Evenci -


     ale davaji si zatr. pozor na šecky přeživavši bakterie
     v mjerzoltě - jako v permafrostu teda....

      dovedou totiž nezkaženě naslouchati hlasu přírody......

 

 

                            +

Názory čtenářů
24.10.2019 00:31
josefk
:) já chcu taky!
24.10.2019 00:59
fungus2

01.11.2019 11:32
sokrates
paráda jako vždy

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)