Dílo #72177
Autor:bh
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.10.2019 00:43
Počet návštěv:54
Počet názorů:5
Hodnocení:4 1 2

co žerou (z vob.kroniky)

 

v létě roku minulého jsem nevěřil svému zraku-
i sluch spáče v nevíře - (napsáno že pro doplněk ve frázi zvyklé)

ten línavec lenivý - Bohoušek Břesný... 
to on mne aji budil raní aktivitou...(klnu aji špačkuju!)
však kdyby jenom ranní - von makal skrz noc celú!
leč to jsem skoro chrupkal a jen v polosnu jsem slyšel povrzky 
jeho trakářa - VRZ... KVIIK...KRUMPH...VRZ...VRZ... KVIIK...
KRUMPH... VRZ...VRZ... KVIIK...KRUMPH... VRZ...

(břuchabol už mám z těch ruchů neladných!)
jsem se převaloval na loži a nerudně mu nadával 
do stachanovcov uralských... hehe (joj - mý Hehe debilní)
von Bohouslav kradl

pídivě a nočně krad hnůj sousedům!... pod rouškou tmavý noční     tmy a s vidlema, jejichž hroty obleskovány kmitavým papršlekem lucerny bídný která potřebná byla k netrefení prasete když hoven nabíráno pod šunkami krmníků 
také bych potřeboval onu roušku - bo smradu vůkol z kejdy -
posmrádku jak v Tokio při zácpě křižovatek 
a šecký Hondy a Suzuki a tři diamanty Micu Bishi stojej 
na neutrálu a emise v luft nad ostrovy - 
chudák Hókaidó či Honšú !
a já co? 
bez roušky tolik potřebné chrupám v kanfasu a pod okny mými temnělými osoba divná mi, zaobírající se materií vskutku nelibou!!

no jo... včil mnou chápáno - nebyl Bohouš ten skrze hnojiště soběstačný... jelikož jako švec nechoval skot ni bravu neobhospodařoval - 
(proto ta noční loupeživost hnojivě nepřístojná)
nechystal se pohnojovat brambořiště - žádné neměl!
nebyl vlastníkem malorolnickým kousku obdělávaného pílí rolníka...
byltě trhlým řemeslníčkem buržoasního původu aji předků
neslavných a majitelem skromný dílny a vlastníkem nezvyklého myšlení byl...

nyní i zlodějem hnoja!!

je známo - všeci šefci inklinujou k filosofii trhlé a v kebuli sa jim hoňá nadmírně věcí podivuhodných nespočítaně když jako flokujou škrpále mechanicky a zrak vnitřní šilhá do vrásnění kory pošedlé
- a Břesný Bohouslav byl z teho roda zarputilců introvertních! 

však včil ho možu nazvať aji smradlavcem egoisticky zahleděným
v konání své pokoutní - mrcha súsed... (bo tak určeno k mé nelibosti)
sousedně opodál dlící v kučisku malém leč rázovitém 
nad vchodom chalúpky onej jako jeho baráčiska 
starobylá řezba skvěla se zaprášeně - tvaru kopyta ševcovského 
v letokruhoch pně rydlem naznačená 
aji s nápisom Anno Domini 1797... 

interesantně stará byla jeho chalúpečka po předcích ševcovských poděděná
z kmenisek zteřelých již tato chaloupka nahnutě byla věkostí 
a střechu v prolomení žadonícím měla jako žobračik u božej muky
(a došky ožrány povětřím)
a v ní pytlíkováno řemeslo švícovské jak predestinováno dědky
aji pradědky s pazúrami od popa do rakví skromných když skonávali 
a potěh se dědil aji s barabiznou
aji zadek se dědil - zadek rozsezenej verpánkom, 
v palcu dratve - v pyskách floky 
a ve džbírku kože máčený... 
Bohoušek -  švec z našej Vysočiny... aji do skansenu příhodně 
hodně vhodný (hehe!)

ve dveřách mnohdy viděn býval - s hlavú zakloněnú až mu ohryzek krčný nebe napichoval a obzeral mračna měnící se v tvary různý, podněcující húvěřilou fantas... a zástěra ukoptěná kol ohublého boku jeho povlávala v pleskotu čerstvosti mas vzdušných,
jelikož povětří mnohdy nemilé u nás fúká neřídno nemile... 

a když sa hne fronta kvílící vod Minska aji Narvy russkej 
a švihaj si ty povětrnosti cez nás rajón by sa zachumlaly 
skučíce někde na Vídeňským Lesom... a pak kvílivě stočeně 
přes Balkán a Helladu někam k Tianšanju... ééh - čina pakážná!
(sledujte sledujte - jelikož toto jest výrazná poznámka amatérskýho klimatologa... jímž jsem já)
mračiska v trhlým povanu - živobytí osadníkům celej osady znepříjemněno kúúúrva jo!...

leč fabuli neradno větvit v nečitelnost... - takže kradeno i nakradeno hnoja bylo! 
trakařek dohrkál... já sa obudil do mrtvolnosti nasrán 
a hned na něj... na ševca hnojenýho!!
hnedkajc jsem teho vykuka přepad s otázkou v pysku svým, 
že co jako blbne (!!?)
a cože že nenechá v klidu pospať krajinu okolitou včetně mňa!!

i odpliv si zchvácenec B. dřevjanej floček ze rtu a líčit mi počal
a to vám řeknu - bulvy sem koulil v překvápce, že co se jako v šivici hlavě umanulo -
šmarjanazaretus!

von si už teda mrcha že tejden čte a von si jako přečet nějakej spisek vo prvotných  Ika ru sov... 
vo těch bláznoch nadnášených nadšeně
co chtěli lítat jako strigy v luftě aj mimo sabat čarodějnej
a se načet skrze celú sedmicu - zhúvěřilec Břesný teda... 
si přelouskal stať skrze tejden teda onen spisek jako vo jednom trhlom chlápku trhlém, co jako 
měchúře bravčový a bludičky na blatech jo-v době renesanční
a pomocí těchto artefaktů polehčích vzducha sa aji nadnes 
a sad svůj přeletěl by nadšeně přistál bloudiv pyskem
v trnkoví... poškrábanej leč v afektu vyjimečným - že sa jako
zdařilo konkurovať jiřičkám lovícím hmyzky...
(sa poseru z teho ševca teda!)

a že včilej bahenní plyn z hnoja onoho jme sa B. vyrábjat 
a jímat jej do měchúřků vepřovýcha že ty má aji k disposici, jelikož opravil škrpále Josífkojc z jatečný linky kerej bourá - Pepan teda - prasátka umrtvělý... 
a měchúře vyndáva prackou okrvavělou 
aji ocásky vykrojuje
a von jako on švec - že sa mu jako slovem prosebným přiblížil - 
a on jakože Pepa porážač řeznickej že teda akceptoval jeho hobby nutkání ševečka myslivéhoa dolifroval mu pod pracky hbitý
tý prasečinky...
jakože ty měchúřky - a ani sa neopýtal proč jako,
jsa jednoduchým řezníkom v přemejšlení - 
že byl jest přirozeně vod přírody jednoduše imbecilný diskrétně - 
mordýř ten prasátek jatečných...

však já vždy vod nátury indiskrétní (jinak by kronika nevznikla!) 
a tak dlúho som sa pýtal řemesníčka škrpálovýho 
až sem zvěděl - až do  pře kva pe ní  jsem zvěděl!

měchúře nutný jsou pro jímání vzniknuvšího hnojného plynu 
a že když sa nafúknou jímavě měchuřiny 
tož tý vzduchy páchnoucí nadlehčí korpus povznešeně 
a to može ísť montgolfijéra do škopka ironicky... 
jelikož pak tělo ševcovo 
aji s verpánom lehčí vzducha a do vzducha povzneseno 
(a kniha seznána bude pravdupíšící...)
hokuspokus nabíle dni
!

nechal jsem se přesvědčit jeho ráznou fanatičností - aji sem hadicu poskytl by hnojiště náhlý svlaženo bylo vodou.... že jako ať sa ten plyn vyvíja!
tož zme ten plyn vyvíjali vyše třech dnů
šak ta močka bublala a já chodil kol něj s klamerku svorkovú na nose svým bych neblil leč švec nadrženej frňákom stále počuchával kvantitu - jakože esli dostatečně  vy ví je no
a v den štvrtý zme plnili měchúře
a v den pátý 
ony balóniky vrtkavý přivázány k trojnožce 
a verpán zauzlen kol břucha řemesníkova a 
von zařval Sekej !
a já do gesta knajf jeho a 
přeříz sem povrázok limitující
a von se vznes...
 
fakt do lufta zaplachtil a volal coby avstronaut že
Zdraví všecký plemeňa na modrý planetě......
(však říkám - fanatickej blb!)

i zadul věter z plání rossijských jak vždy duje
a hnalo to teho kořeňa kol globu ve výšině 7000 metrů... 
a jásal a jásal ten experimentátoš 
až 
přistál v Tibetu... hehe!

*
pak mi napísal kartu...

že sa tý Tibťani sběhli a že ho jako vzali na rameňa 
a rozrazivše stáda yaků - což jejich skot k obživě -
donesli ho šikmoočci smradlaví slavnostně 
jako vtělení Buddhhy do nějakýho kláštora monastýrskýho jo...
tam mu rozptýlili lupénkový zlato na pupek 
a jali se jej oslavovať - nedbajíce na jeho chtění 
sa po tej luftovej anabázi
 vyscať!
a když sa teda vyscal tož s nima navázal dialog že jako čím jim može poslúžit když ho takto velebí karáty zlatými a voni že jako nechť sa nehamuje a nechť robí co umí - však ku chvále jejich klanu šikmooce slzícího posvátností

mi psal...

    Urobil sem asi třista párů botiček skvostných z yačí kůže...
    naměřil jsem jim k jejich údivu aji tlapy nožný, což vnímali
    jako můj religiózní výstřelek...
    leč s potěšením mý strojení akceptováno bylo a
    obdržel jsem aji čaj s máslem kravským
    až sem grcal z teho pitiva
    leč šil jsem a šil...
    botiček jak nasráno...

    a těšil jsem se na uznání svýho umu...
    a pak jsem - milej sousede  (jakože ku mě... pozn. aut.)
    zjistil, že tý blbci primitivní už vosumset let
    
chodí bosky!!!

    a voni Tibťani si část množivou těch botů 
uvařili do vývaru
    (a voda na ohníčku z yačího trusu-hnoja vařící... sousede!)
    a něco veletuctov jsem zaslal Baťovi do Toronta...
    aby věděl továrník monopolista,
    
co žerou Tibťané bosonožní...



    
žerou boty !

 

         

 

Názory čtenářů
20.10.2019 23:20
Mario Czerney
boty nežerou až tak moc, jako já žeru tebe .)
21.10.2019 19:29
fungus2

24.10.2019 00:26
josefk
kam na to chodíš..... bezva
01.11.2019 11:43
sokrates
Mario Czerney napsal(a):
boty nežerou až tak moc, jako já žeru tebe .)
aj já
05.11.2019 19:13
Mario Czerney
sokrates napsal(a):
Mario Czerney napsal(a):
boty nežerou až tak moc, jako já žeru tebe .)
aj já
je holt na roztrhání!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)