Při pečlivé rekonstrukci místa činu
Mohu jen lakonicky poznamenat
že kdybych se mu otevřela
zcela bych zmizela pod
náporem větru
někde ve skalách
kde sama sebou
stanu se jednou tebou
Stáli jsme k sobě zády
Po letech na stejné půdě
Hořela podzimním sluncem
Přesto jsem tě neviděla
Jen vnímala poryv vzduchu
Když jsi odložil společné břemeno do svaté řeky
Co nám proudila pod nohama
Když malé dítě shazuje auto ze stolu
v tom nárazu najdeš vše
co není třeba vyslovit |