Dílo #72091
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.08.2019 14:43
Počet návštěv:56
Počet názorů:8
Hodnocení:3 3

Paní Bláža

Blažena Vyskočilová měla své ranní cesty do práce ráda. V autobuse si za těch necelých patnáct minut mohla v klidu promyslet, co ji čeká za úkoly a uspořádat si v hlavě, do čeho se po příchodu pustí nejdřív. Ale svoje kouzlo měla i zpáteční cesta. Ta jí zase dopřála čas popřemýšlet o tom, co koupí v blízkém supermarketu a co si udělá k večeři. Žila sama a na tento život si už zvykla. Dcera žila padesát kilometrů daleko, občas ji navštěvovala.

Pracovní stereotyp ale za chvíli skončí. Od prvního příštího měsíce jde do důchodu. Skončí nejen práce, kde byla celkem spokojená a měla fajn kolegy, ale skončí i tyto ranní a odpolední cesty. Cesty tam a zase zpátky.

Paní Blažena chvíli uvažovala o tom, že prodá byt a koupí jiný v blízkosti dcery, aby ji mohla navštěvovat častěji, ale pak to zavrhla. Určitě by to nedělalo dobrotu. Zeť se k ní sice choval mile a přátelsky, ale častější kontakt s tchýní by mu asi vadil.

Jednou na zpáteční cestě z práce Blažena přemýšlela, co bude v důchodu dělat a jak teď naplní své dny. Jistě, mohla by chodit se seniory na výlety nebo se zapojit do nějaké organizace, ale ona by chtěla být něčím prospěšná, někomu pomáhat.

Vystoupila z autobusu a šla k supermarketu. Dnes musí koupit nějaké pečivo a zeleninu. S plnou taškou potom před supermarketem pohlédla na obvyklý obrázek: několik bezdomovců tu posedávalo na zídce, jeden popíjel lahvové pivo a ukusoval rohlík a k tomu nějaký levný salám. Blaženu v tu chvíli něco napadlo.

Druhý den napekla kynuté buchty s povidly a vyrazila k supermarketu. Bezdomovce tu neviděla. Byla ráda, nechtěla se s nimi potkat. Krabici s buchtami schovala za zídku pod větev mladého smrčku. Snad jim buchty budou chutnat.

Další den byla překvapena. Za zídkou našla prázdnou krabici s kusem papíru a tužkou napsaným vzkazem: DĚKUJEME. J

To ji povzbudilo. Začala vymýšlet nejen buchty, ale i slaná jídla jako zeleninové quiche, která by si bezdomovci nemuseli ohřívat a trochu se najedli.

Jednou ji jeden z nich překvapil. Seděl na zídce a čekal na ni.

„Dobrý den. Já jsem Láďa. Pečete moc dobrý buchty,“ začal rozhovor.

„Dobrý den, já jsem Blažena,“ usmála se. „To mě těší, že vám chutná.“

„Víte, já nevím, jak se vám odvděčit,“ pokračoval Láďa. „Máte ráda Ježkovy písničky?“

Najednou k jejímu překvapení sáhl za popelnici a vyndal starou otlučenou kytaru.

„To je jediný, co mi po rozvodu zbylo,“ usmál se. A začal hrát „Život je jen náhoda.“ Blažena se přidala. Za chvíli přišli další dva bezdomovci a taky začali zpívat.

Blažena se mezi nimi najednou cítila dobře. Když dozpívali, zeptala se:

„Na co byste měli chuť zítra?“

„No, já bych si dal pizzu,“ zamyslel se chlapík s dlouhými vlasy a strništěm.

„Myslíte, že byste nám udělala pizzu, Blaženo?“ zeptal se Láďa. Jeho oči hezky prosily.

„To víte, že jo,“ zaradovala se.

A tak každý den nosila něco dobrého a pokaždé si hezky zazpívala. Měla z toho dobrý pocit. Tak měla i v důchodu každý den svou obvyklou cestu tam a zase zpátky. Jako dřív.

 

 

 

Názory čtenářů
14.08.2019 22:00
josefk
vůbec se nedivím, že neměli myšlenky třeba... na sex nebo tak nějak :)
15.08.2019 06:50
Pepík z Hudlic
Jmenovče, jestli k ženě a zpěvu přibude časem vío a další věci, to ponechávám na fantazii čtenáře. Díky.
15.08.2019 18:27
fungus2

15.08.2019 18:34
Pepík z Hudlic
Díky, fungusi.
18.08.2019 04:29
bh
*
18.08.2019 06:47
Pepík z Hudlic
Díky. :-)
27.08.2019 01:59
sokrates
hm, nechcu byt zbytečně kritickej, ale není to trochu foglarovina?
27.08.2019 07:21
Pepík z Hudlic
Proč foglarovina?

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)