ta ryba sírobřichá ta ryba bez šupin němá mám ústa zdávna mne polyká tvůj klín chloupečky vrosené že neht se pouští k pupku pouště mne dunou zmámí i mana láká k skutkům dojemná gesta paží hrdně stín stínem hrdne do smíchů pozvratky kolčavy pysky krvné zvoník se snaží celá vždy byli jsme to my na čela cvrčči sněží sněží i na domy
a na cesty se vydám prozpívat ústa rybám
a ryba byla zticha a zlátla v západech a ty si ústa hlídáš a hlídáš si i dech a v měchu stříbro v cinku a jidáš ve slze drápkem tu linku vryju v mlze se tratí břeh oblina duny mámí a povan v přesypu já s pískem v pysku prskal a žvaním že jsi tu kročeje prachem teskní to běželi jsme my zpěvavě cvrci sněží na střechy na domy
(a na cesty se vydám prozpívat ústa rybám)
a není noci rázem však není ani dne ta ryba stříbrobřichá břich vlně prozlatí křem o křemenek křesne a jiskra zapadne svěcenou vodou kati břity si posvětí a v kápích svatí budou ti kati z podsvětí a prsky prsknou na zem že byli jsme tu my však dej mi políbení a neboj se té tmy že den si noce hlídá však soumrak se mu vkrad!
pak na cesty se vydám... tvá ústa... prozpívat...
* |