Každé město má domy, které se nějak výrazně odlišují od jiných. V Praze mezi ně patří dům U Zlaté studně ve Starém Městě na nároží Karlovy a Seminářské ulice. Jeho historie je pradávná a záčíná se psát už před rokem 1354. Nejdříve zde byl dům v románském slohu, což je období 10. a 13. století, aby v době gotiky, které spádá do 12. až 15. století, byl upravován. A právě v 15. století v něm postupně bydleli nožíři i dva mečíři, a prostranství před ním se nazývalo Nožířský plácek. V době renesance, což je 14. a 17. století byl dům radikálně přestavěn, k čemuž došlo na začátku 17. století. A dalších úpravy na domě proběhly v 80. letech 20. století. Dům má hlavně pozoruhodně vyzdobenou fasádu od roku 1713, která se nazývá Palladium země české. A kdo je tam vyobrazen? Panna Marie Staroboleslavská s Ježíškem s osmicípou hvězdou, nad kterou dvojice andělů nese korunu. Pod ní je po stranách dvojice korunovaných českých lvů. Vlevo svatý Václav, vpravo ještě nesvatořečený Jan Nepomucký. Kolem oken v prvním patře je dvojicemorových patronů, sv. Šebestián a sv. Roch. A ve třetím patře jezuitští patroni zřejmě sv. Ignác a sv. František Xaverský nebo František Borgia. Nad oknem ve třetím patře je reliéf ležící morové patronky svaté Rozálie. |