Proč říkáme pucle? |
Pro dětskou skládačku anglicky zvanou jig-saw puzzle (tedy doslova hlavolam vyřezaný lupénkovou pilkou) se v češtině ujal název pucle. Znalce angličtiny to pochopitelně poněkud dráždí. Anglické slovo puzzle se přece čte PAZL. Češi to čtou s C, jako by šlo o slovo německé (viz Konzert) nebo italské (viz pizza). Jak je to možné?
Inu, jazyk na mluvčí nepůsobí jen svým obsahem a formou, ale také psychologicky. Takzvaně správná výslovnost „pazl“ nám totiž navozuje další podobně zakončená slova s negativním zabarvením jako grázl, fízl, nebo hajzl a pajzl. Při představě, že bychom měli nazvat dětskou skládačku názvem na -zl, nám naskakuje husí kůže.
Zato výslovnost „pucle“ v nás evokuje něco milého spojeného se slovy lacle nebo trencle, tedy familiární označení trenýrek. A lacle navíc nosí hlavně malé děti. Se zakončením –le máme zafixováno i něco malého a milého jako pískle. Proč tedy s tímto zakončením nepojmenovat taky dětskou hru? To je přece nabíledni.
No, a problém je vyřešen. |
|
Názory čtenářů |
15.01.2019 11:09
Lee
|
jo jo, dobrej postřeh, pucle je takový roztomilý.. |
15.01.2019 18:11
Pepík z Hudlic
|
Souhlas. :-) |
16.01.2019 12:14
bříza
|
- ještě několik poznámek:
- slabika "puc" v češtině (zejmena v germanismech) existuje dosti často (puclík, pucflek, pucvol, pucovat, zpucovast - či "zpocívat" ..), slabika "paz" je daleko řidší - snad jedině ve slově pazneht.
- přípona "..le" má tradici v Čechách za Rakouska dosti rozšířené "jidiš němčině", kde byla přidávána ke jménům, jako "familierní" zdrobnělina (zkratka německého "leben" - milý(á,é). Tedy např. Hanele = Hanička.
- z hlediska české fonemiky tedy slovo "pucle" zní česky, evokuje infantilitu, domáckost a (falešně) starobylost.
na celém tomhle drobném problému je krásně vidět, jak tradiční čeština, zvyklá koexistovat s němčinou (a její židovskou variantou) vzdoruje anglicismům, které jsou pro ni stále ještě nové a neobvyklé. |
16.01.2019 12:31
Andrew Maxwell
|
bříza napsal(a): - ještě několik poznámek:
- slabika "puc" v češtině (zejmena v germanismech) existuje dosti často (puclík, pucflek, pucvol, pucovat, zpucovast - či "zpocívat" ..), slabika "paz" je daleko řidší - snad jedině ve slově pazneht.
- přípona "..le" má tradici v Čechách za Rakouska dosti rozšířené "jidiš němčině", kde byla přidávána ke jménům, jako "familierní" zdrobnělina (zkratka německého "leben" - milý(á,é). Tedy např. Hanele = Hanička.
- z hlediska české fonemiky tedy slovo "pucle" zní česky, evokuje infantilitu, domáckost a (falešně) starobylost.
na celém tomhle drobném problému je krásně vidět, jak tradiční čeština, zvyklá koexistovat s němčinou (a její židovskou variantou) vzdoruje anglicismům, které jsou pro ni stále ještě nové a neobvyklé. Zajímavé informace, díky. A Pepíkovi za nadnesení problému, už jsme o tom taky přemýšlel, ale ne tak do hloubky.
|
16.01.2019 13:48
Pepík z Hudlic
|
Díky, břízo. V němčině nejsem tak kovanej. Ale máš pravdu, že se němčina drží v podvědomí mluvčích víc.S angličtinou to bude trvat taky několik generací.
Tobě taky díky, Maxwelli. |
18.01.2019 00:42
fungus2 |
|
18.01.2019 07:20
Pepík z Hudlic
|
Díky. :-) |
20.01.2019 07:33
Pepík z Hudlic
|
Díky za tip. |
23.01.2019 21:43
josefk
|
fajn |
24.01.2019 07:33
Pepík z Hudlic
|
Díky. :-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|