Dílo #71787
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Pohádka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.12.2018 11:26
Počet návštěv:10
Počet názorů:2
Hodnocení:1

Prolog

Pro děti na odstrašení, pro dospělé na pobavení

O pomfritové chaloupce aneb pohádka silvestrovská

Byl jednou jeden bezdomovec a ten měl dvě děti –Jeníčka a Mařenku. Bydlel s nimi v zahrádkářské kolonii blízko lesa. Jednoho dne už neměli co jíst, tak se společně vypravili do lesa na houby. Tatínek šel napřed a děti za ním. Ale jak se zastavovaly a sledovaly veverky a srnky, tatínek jim brzy zmizel z očí. Děti místo hub začaly sbírat borůvky a maliny, protože měly hlad. A jak tak chodily po lese, přiblížil se večer a začalo se stmívat.

„Neslyšíš auta, Jeníčku? Na konci lesa by měla být dálnice,“ poznamenala Mařenka.

Jeníček ale zavrtěl hlavou. „Radši vylezu na strom a podívám se, jestli někde nesvítí světýlko.“

Jeníček šplhal v zahrádkářské kolonii na různé stromy, tak mu nedalo práci vylézt na vysoký smrk, aby se rozhlédl. A skutečně uviděl světýlko.

„Musíme jít támhletím směrem,“ ukázal Mařence.

Došli na palouček a uviděli chaloupku ze samých pomfritů.

„Jé, tady je McDonald's,“ zaradoval se Jeníček a hned si vzal jeden hranolek.

Sotva se do něj zakousl, vrzla vrátka a před chaloupku vyšla ježibaba v zástěře s nápisem Happy meal.

Rozhlížela se. „Kdo mi to loupá hranolek?“ Potom uviděla obě děti. „Ale to jsou k nám hosti,“ zaskřehotala. „Dnes máme výhodné slevy. Pojďte dál.“

Oba už měli hlad, tak se nenechali pobízet.

Ježibaba měla v chaloupce dva veliké friťáky, v jednom dělala hranolky a ve druhém hamburgery.

„To jsem ráda, že jste přišli, maso na hamburgery mi už dochází,“ řekla poté, co je zavřela do zvukotěsné a vypolštářované garáže.

Poté jim každý den donesla velkou porci mastných hranolků tu s kečupem, tu s tatarkou, tu s nějakým dipem nebo dresinkem. Jeníčkovi i Mařence se při pohledu na hranolky už dělalo špatně.

Nastal den, kdy ježibaba usoudila, že jsou dostatečně vykrmení, aby si z nich mohla udělat hamburgery. Každého chtěla strčit do jednoho friťáku.

Jeníček přemýšlel. Ježibaba je moc velká, do friťáku se nevleze. A tak zvolil jinou taktiku.

„Já nevím, jestli to naše maso není pro tvé zdraví škodlivé,“ začal.

„Proč myslíš?“ nechápala ježibaba.

„Po té hranolkové kúře máme určitě oba v háji žlučník a škodliviny se odtamtud šíří do celého těla.“

„To máš pravdu,“ zarazila se ježibaba. „Tak vám žlučníky vyoperuju.“

„Ty to umíš?“ vyděsila se Mařenka.

„No co, rozpářu vám břicho a žlučník vyndám. Ale neboj, děvenko, před operací vás opiju.“

„No jo,“ vložil se do toho opět Jeníček. „My jako mladiství jsme alkohol nikdy nepili a neumíme to.“

Ježibaba spráskla ruce. „To je s váma práce. Vy akorát tu colu, co?“

Donesla celou láhev vodky. „Takhle se pije,“ řekla a vypila ji na ex. Ale to bylo moc i na ježibabu. Najednou se skácela na zem v bezvědomí. 

Jeníček s Mařenkou nelenili a co jim jejich tlustá těla stačila, utíkali na policii.

Tam se setkali i s tatínkem, který po nich vyhlásil pátrání.

„Tak to jsou ti pohřešovaní,“ smáli se policisté.

Za dopadení ježibaby byl tatínkovi s odvážnými dětmi přidělen sociální byt. Ježibaba skončila ve vazbě a firma McDonalds byla pro škodlivost lidskému zdraví zakázána.

 

 

 

 

Názory čtenářů
31.12.2018 12:35
fungus2

31.12.2018 13:52
Pepík z Hudlic
Díky. :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)