Slovo střet přežívá v češtině na okraji. Kromě střetu zájmů se ještě můžeme dočíst o střetu vozidel nebo dokonce o střetu vozidla s chodcem. Toto slovo tedy na nás působí ryze nepřátelsky. Poněkud významově zeslabeno je slovo střetnutí, dnes nejčastěji užívané o hokejovém nebo fotbalovém utkání, kde jde o sportovní souboj.

Slovo stretnutie ve slovenštině může naopak znamenat jak setkání, potkání, tedy něco veskrze přátelského, tak i nepřátelského, podobně jako v češtině. Také v ruštině najdeme sloveso vstretiť, s někým se potkat, sejít. Ruské vstreča je však jen pozitivní Jak je tedy možné, že my slovo střet a další slova stejného kořene vnímáme nepřátelsky a Rusové přátelsky? K podobným posunům, tedy k úplně opačnému významu ve slovanských jazycích totiž dochází často. Třeba ruské čerstvyj znamená přesný opak českého čerstvý, to jest mluvíme-li o chlebu, není čerstvý, ale okoralý, tvrdý, uschlý apod. A pokud jde o české slovo střet, v onom pozitivním významu nám v češtině jeho základ přece jen zůstal, a to v obratu jít někomu v ústrety. To je však slovakismus. Ryze českým obratem je jít někomu vstříc.

Podobně najdeme pozitivní i negativní výklad u slova tření. Tření ryb je samozřejmě pozitivní, ale tření lidí, které vyústí v třenice, je opět něco nepřátelského, negativního.

Ale vraťme se k onomu střetu zájmů. Já osobně si to představuji asi takto: proti sobě stojí dva zájmy a míří na sebe kordy...