Mluvíme-li o psím životě nebo o psím počasí, víme, že je to něco špatného.
Inu, psi to v dřívějších dobách určitě neměli lehké. Museli hlídat dům a proto spali venku maximálně v boudě mráz nemráz. Žrádla jistě moc nedostávali, leda nějaké zbytky nebo kost Proto ten, kdo žil bídně, měl logicky psí život.
Dnes se život psů ovšem v mnohém změnil. Jsou sice stáletýraní jedinci, kteří končí v útulku, ale většina psů si u nás žije přímo královsky. V zimě nosí oblečky (někteří dokonce boty), spí s páníčkem v teplé posteli a k žrádlu dostává vybrané lahůdky od různých výrobců, kteří se předhánějí v kvalitě masa a dalších vitamínů. Na hraní mají někdy víc hraček než páníčkovi potomci.
Řekneme-li tedy dnes o někom, že má psí život ve smyslu bídný, je to poněkud v rozporu se skutečným životem dnešních psů. Navrhoval bych proto novou interpretaci tohoto úsloví:
mít psí život = žít v luxusu |