Drozd, kos a špaček se slétli na buk, aby si zazpívali své podvečerní trio.

"Pánové, včera jsem viděl něco pozoruhodného," začal hned drozd poté, co se přivítali.

"Nepovídej!" řekl kos. "Totiž povídej."

"Letěl jsem nad parkem a tam chystali jakýsi promenádní koncert. Byli tam tři hráči, stejně jako my. My ale jenom zpíváme, oni hráli na hudební nástroje, jeden na housle, druhý na violoncello a třetí na klavír."

"No a?" opáčil nedočkavě špaček.

"No, a před sebou měli listy papíru, kterým říkali noty.."

"Jů, a jak ty noty vypadaly?" ptal se kos.

"Jak bych to... zkrátka na nich byly namalované rovné čáry a na nich něco jako mouchy, červi a housenky."

"No teda!" rozdurdil se špaček. "Neokopírovali to od nás?"

"Vidíš, to mě nenapadlo," uvažoval drozd. "Ale zaujala mě jiná věc: říkali, že budou hrát z listu."

"Z listu?"  vykulil  oči kos. "Jak to mysleli?"

"Těžko říct," pokračoval drozd. "Ale řekl jsem si, že bychom taky mohli zpívat z listu."

Špaček i kos na něj překvapeně pohlédli. "A jak to myslíš ty?"

"Pánové, jednoduše. Copak tady na buku nemáme listy? Budeme zpívat tak, aby se na těch listech mouchy a housenky objevily. Podobně jako u lidí."

"Ahá," pochopil kos. "Ty chceš, abychom zpívali trochu jiné melodie, které by hmyz přilákaly."

"Přesně tak," přisvědčil drozd.

Teď pochopil i špaček a zcela se pro drozdovu novinku nadchl.

A drozd se dal do zpěvu. Vytvořil úplně novou melodii, kterou ještě nikdy nezpíval. 

Pak se do zpěvu dali i kos se špačkem. Takové melodie ještě nikdo od nich neslyšel. Po chvíli přiletěly zvědavé mouchy a přilezly housenky. 

Zatímco naše zpěvné trio bohatě večeřelo, říkali si lidé pod bukem:

"Dneska ti ptáci obzvlášť krásně zpívali!"