z nebe dnes zdá se tiše moře padá
mé prstíky ve vlasech se ztrácí
i když to možná vůbec nevypadá
vzpomínkou na moře se úsměv vrací
cítím ten vlhký opar vody slané
jak vkrádá se potaji na mé tělo
mám slané rty, možná trochu i dlaně
slané je vše, co slané býti chtělo
a úsměv ke mně znovu kráčí
že tajemný je?? to já vím...
mohla bych skončit v izolaci
...tak raději víc už nepovím...
|