Vypoklonkovali pána ze dveří
sytý hladovému - podá ruku
nositel tašky pádodržk jak fouklé pápěří
ty nečum, vole, šklíboksichtý drzý kluku

sledoval jsem zpomalenou ženu míjející
"příští zastávka Náměstí Míru"!!!
můj den měl náhle v levém spodním rohu díru
tam mizí věci, které chystá přepadená budoucnost

vypoklonkovali pána ze dveří
měl trhlé sako, trhlý účes, trhlý hlas
pieta za padlého, prosím, prosím, PROSÍM!
na jeho místě moh být padlý každý z nás

sledoval jsem zpomalenou ženu s klauním šklebem
dvě děti meditují nad ležícím mrtvý chlebem
jestli jíst či nejíst, o to běží dnes
klauní škleb si nasazuji jenom v dobách
na které sere pes.