Plešatý muž s pokřivlou tváří
sedí ve vlaku
já sedím ve vlaku a vidím jeho tvář
má přesně tu vyfouklou divnou postavu
která mi vadí na mužích
jinak mi muži bývaj lhostejní

vlak jede, drží mě ve svém těle, nepustí
vydechnu uvolnivě cele, až mě opustí

plešatý muž, dělá že spí a přitom nespí
a jiní lidé lezou dovnitř, ven a zase jinudy
pět dětí vřeští jako cirkulárek zkouška před setměním
plešatý muž a cirkulárky - symbol záhuby

vlak jede, nestaví a nenechá mě uprchnout
"dyť musím dojet do práce", zbav mě těch pout

plešatý muž, veřejně deklaruje svoji ubohost
nechutně obyčejný, nenávist a strach a prázdné oči
za chvíli vystupuju
a stejně musím močit