Dílo #71573
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Fejeton
Zóna:Jasoň
Datum publikace:02.07.2018 15:22
Počet návštěv:123
Počet názorů:2
Hodnocení:2

Janáček učí češtinu

Globalizace posledních let nezasáhla jen ekonomiku. Vtrhla i do kultury, operu nevyjímaje.

Jak známo, opera má svůj původ v Itálii, a tudíž k ní italština bytostně patří. S rozkvětem opery v 18. a 19. století se začalo zpívat nejen italsky, ale také německy, francouzsky apod. Nicméně italština byla stále chápána jako jazyk opery. Vzpomeňme na scénu z filmu Amadeus, kdy na dvoře Josefa II diskutují o tom, v jakém jazyce má Mozart složit novou operu, zda v němčině, nebo v italštině.

V 19. století nastalo v Evropě jak známo období národního buditelství, a tak se přecházelo k překladům do národních jazyků. V češtině tak například Verdiho Rigoletto zpíval "Ó jak je měnivé, to srdce ženy" nebo v Carmen zpíval sbor známé "Toreadore smě-ě-ě-ě-lý, pozór si dej, pozór si dej." To platilo ještě zhruba do poloviny století dvacátého. Potom však nastala velká migrace operních hvězd po celém světě a tento stav už byl neudržitelný. A tak Pavarotti zpíval italsky nejen v La Scalle, ale i v newyorské Metropolitní opeře, která jako první zavedla zpívání všech oper v originále. A jako první ji následovala vídeňská opera.

Když v originále, tak tedy v originále. Složil Janáček Její pastorkyňu - v zahraničí uváděnou pod názvem hlavní hrdinky jako Jenůfa - na český text? Je třeba ji zpívat česky! Doklady o tom, jak se zahraniční umělci s češtinou perou, najdeme na youtube. V londýnském provedení Jenůfu zpívá míšeňka zřejmě původem z Jižní Ameriky a hned v úvodu si zoufá: "Kdyby mě frajíra na vojnu sebrali a svatbu pšekazili". Na prknech amsterodamské opery zase v Příhodách lišky Bystroušky revírník v úvodu oznamuje "Dostaneme bóržku" a liška Bystrouška lišákovi Zlatohřbítkovi pro Čecha téměř nesrozumitelně sděluje "vyšla jsem si na procházku, protože mě hrósně bolihlava". A tak můžeme sledovat španělské pojetí Káti Kabanové nebo francouzskou inscenaci opery Z mrtvého domu. Všechno v češtině.

Ruku na srdce: většina operních pěvců zřejmě české libretto přeškobrtá a je ráda, že tímto jazykem mluvit nemusí. Ale určitě se mezi nimi najde někdo, kdo si řekne: česká hudba je pozoruhodná a čeština je sice těžká, ale pozoruhodná rovněž. Co kdybych se to zkusil naučit? A možná se do toho pustí.

Kdoví, třeba to s češtinou zkusí i posluchač, který se bude nudit při četbě titulků na titulkovacím zařízení...

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Pepík z Hudlic', 02.07.2018 17:06.

Názory čtenářů
04.07.2018 20:48
fungus2

04.07.2018 21:25
Pepík z Hudlic
Díky.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)