Dílo #71482
Autor:somo
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:08.04.2018 08:23
Počet návštěv:244
Počet názorů:7
Hodnocení:7 3

V údolí

  

 

   Zvětralá mlha

   přechází vrcholky borovic

   dýchám a poslouchám

   srdce, že bije

 

   zdá se jednoduché

   zastavit čas

   prohlédnout řeku

   zpívat, když věci dávají smysl

 

   někdy stačí pozorovat

   teplo, co prostupuje uvolněné tělo

   možná tam, jde cítit paprsky

   které se přes stromy dostaly až na konec.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Názory čtenářů
09.04.2018 15:58
Lee
pěkný... klidně by to mohla být reklama na čerstvý vzduch, protože se mi ted chce někam do přírody vyrazit :)
09.04.2018 19:06
slunečnice
vidím se v krajině s mlhami a borovicemi a je mi dobře
16.04.2018 23:12
josefk
v údolí teplo nebolí :)
17.04.2018 20:42
animovaný medvídek
Ta prostřední pasáž je fakt dobrá!
17.04.2018 21:27
Pepík z Hudlic
Prostá radost z přírody!
27.05.2018 14:35
Andromeda
Příjemná slovíčka!
14.07.2018 10:21
bříza
Báseň je "gnómická" - čirá - řekl by kritik. A já bych mu taky nerozuměl. V poslední sloce je vzácně přiléhavé vyjádření věcí obtížně vyjádřitelných. Jinak.... to údolí znám.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)