Je leden
a ty si tu lítáš jako šílená
Co tě to napadlo vyletět do světa tak brzy?
Lítáš splašeně z rohu do rohu a svým bzukotem
lezeš mi na nervy už třetí den

nezabiješ

Otvírám dveře na chodbu
vyhneš se jim obloukem
zase zpět do bytu
Holka zlatá
mohla bys slétnout o patro níž
létat ostošet tam, kde rodina u stolu sedí
povídá si
a děti pobíhají..???
Tam by tvůj bzukot neslyšeli
nerval by jim uší jako mě
v tom prázdném bytě...

Proč pořád lítáš kolem mě !
Vždyt jsem se myla…..
Nebo tě láká teplo topení?

nezabiješ

Za oknem vítr s meluzínou hrají na honěnou
Řádí neřádí
Otvírám balkón
Vyleť ven
Možná s tebou ti dva hned nepraští na zeď protějšího domu
Možná tě zavanou pod strom a ty v hlíně počkáš na jaro
Možná…
Ale ty dál lítáš po pokoji jak urvaná z řetězu
dál mě budeš otravovat ještě čtvrtý den

třeba ti chybí společnost
jako mě

nezabiješ

Fakt mi už tvůj bzukot leze uchem
Bzučíš mi v hlavě i když tu nejsi
Ty a tikot hodin jediné zvuky v mém bytě

Vlétneš mezi žaluzie a hlas tvůj se znásobí
Nevím jak dlouho to ještě vydržím
Hledím na tvou létací dráhu
v zorném úhlu leták z Penny
Na něm leží fotka snad budoucího prezidenta
A slevy v Jysku

nezabiješ..?

Už jsi v tisku
Plníš řádky nové nabídky
Konečně ticho
To známé
hořkosladké
vlezlé trapné
ticho
zas buší
do    u š í……


Vrať se

          nezabiju