Dílo #71363
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné/Dětem
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.12.2017 21:50
Počet návštěv:153
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Prolog

Jak si malé dítě představuje vánoce a ježíška? Jistě se spoustou barev a třpytu a Jěžíškem jako malým andělíčkem...

Dětský sen

Zimní slunce žlutě svítilo a sníh se diamantově třpytil. Z nebe se snášely bělostné vločky jako malé drahokamy a tiše padaly do sněhu. Stromy zhluboka oddechovaly a nastavovaly vločkám své zelené větve.

V lese se závějemi brodily srnky, okusovaly ze stromů kůru a pily z malého bublajícího potůčku. Naslouchaly zvukům lesa, ševelení a praskání větví, zurčení potoka. Sledovaly na sněhu stopy zvěře a ptáků, které vyprávěly o jejich cestě za potravou.

Pod lesem se choulily zasněžené chalupy. Z jejich komínů stoupal kouř a zanechával na modré zimní obloze šedé a černé obláčky, které se podobaly malým beránkům. Obláčky stoupaly vysoko na oblohu tak dlouho, až se úplně rozplynuly.

Slunce kráčelo pomalu po obloze k západu, až se dostalo k obzoru. Jeho zářivá koule ztmavla a zbarvila vše do červena. Bělostné vločky si oblékly červené šaty a sníh se zahalil do červeného sametu. Také zelené stromy znachověly, jakoby se styděly. Srnky pozorovaly tu červenou záři a jemně našlapovaly v krvavém sněhu. Vínový potůček si dál bublal svou zimní píseň.

Slunce se schovalo za obzor a nad krajinou se rozprostřela noc. Její havraní křídla pomalovala oblohu černými šmouhami, které se zvětšovaly, až se spojily v jednu velkou černou nedozírnou hlubinu. Na černé obloze se objevila první hvězda a její paprsky osvětlovaly okolní temnotu. Po ní na oblohu vyšly další hvězdy a nakonec se na temném nebi usadil usmívající se měsíc.

Vtom se na hvězdami ozářené obloze objevila postava. Postupně se přibližovala, až bylo možné rozeznat, kdo to je. Byl to Ježíšek. Malý chlapec se světlými vlasy, které na temném pozadí plály jako oheň. Chlapec se usmíval. Věděl, že dětem přináší radost. Měl na sobě modrý kožíšek se stříbrnými knoflíky. Za sebou táhl nebeské sáně naložené spoustou dárků. Sáně jemně klouzaly po nebi.

Ježíšek opatrně našlapoval, aby hvězdy nevyplašil. Všechny hvězdy ho zdravily a také měsíc mu nabídl, že ho pohoupe. Ježíšek ale neměl čas. Čekalo ho ještě hodně práce. Musí přece nadělit dárky.

Náhle se na nebi zastavil a pohlédl dolů. Pod sebou uviděl zasněžené chalupy. Vzal ze saní několik dárků a hodil je dolů. Dárky cestou na zem kroužily, až dopadly do komína. Potom hodil dolů další dárky. I ty našly k dětem svou cestu. Ježíšek to spokojeně pozoroval. Na saních ještě zbývalo hodně dárků.  Měl před sebou dlouhou cestu. Vzal sáně a táhl je po obloze dál, nad černým lesem a spícími srnkami, k dalším chalupám. Copak nadělí nám?

 

 

Názory čtenářů
25.12.2017 16:46
josefk
no a co chalupky, co mají tepelné čerpadlo? :)
25.12.2017 18:07
Pepík z Hudlic
Hmm, to není romantické. :-)))
25.12.2017 19:02
Pepík z Hudlic
Díky za tip.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)