Dílo #71327
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.11.2017 08:59
Počet návštěv:480
Počet názorů:4
Hodnocení:4 2 3

Můra

 

 

jak můra pohlcená ohněm hoříš
zvědavostí
jsme lidé prostě nepřístojně prostí
dávám ti políbení pořád dokola
rozlétlý do světa tvou těsnou vzájemností
vlasy a duši plně dohola

v hrnečku káva smrdí falešností
vodovod teče jinde než by měl
na zemi kola od kbelíku reznou na plyši
vzpomínám na lidi, utkané z kostí
to, co jsem neviděl, to ani neslyším

 

 

Názory čtenářů
28.11.2017 13:42
Catherine
...když napíšu líbí, nebude to pravda, je to o mnoho víc, než jen líbí :-)
29.11.2017 13:14
Lu_Po
tak jsem si u toho i slovně zaimprovizoval, aneb miluju, když mi báseň dává křižovatky
04.12.2017 18:58
Andromeda
to my ženy umíme, hořet zvědavostí a lákány světlem...otázka je, když konečně vyzvíme pravdu, zda nám za to stojí SHOŘET.....

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)