bloudily nohy moje
z pokoje klidného do neklidného nepokoje
po plyši kradmo sunu plachá chodidla
hlídka tvých očí se znenadání ohlídla

úžasem, hrůzou, časem kosen
se sunu plný lásky plný introspekce k tobě .. KDO JSEM?
na konec konců místo ze všech nejhezčí
už víš, že z očí tvých se nebrečí

to z očí mých se brečet povedlo
a kam to vedlo? Nikam nevedlo
tvé přesvědčení
že kde nic není, tam nic není
myslím, že i kus mě se taky ohlédlo.