Dílo #7099
Autor:zhlavypeří
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.06.2004 16:22
Počet návštěv:2058
Počet názorů:10
Hodnocení:10
Patří do archívu:<Soukromý> vittorijo: zimomrjavky

poezie

 

Když do svých loktů obemkneš mou šíji

 

jsem navždy Tvůj - a navždy ztracený

 

pak léta píši špatnou poezii

 

ač ženatý – usínám bez ženy

 

 

 

můj duch se toulá v nadoblačných krajích

 

a smutek touhy v tváři ryje stín

 

ničím – nikým neumím Tě zajíst

 

jarním deštěm

~ loukou kopretin . . .

 

 

 

až pak Tě znovu spatřím ~ v očích číchsi

 

které jak dítě prosí o pomoc

 

a v srdci s bolestí se štěstí smísí

 

v jednotu splyne Tvůj den a má noc

 

 

 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'zhlavypeří', 14.06.2004 16:24.

Názory čtenářů
14.06.2004 21:36
Wopi
špatnou ne
14.06.2004 21:37
Albireo
ANO! Ty mne znáš? *
15.06.2004 07:57
Jeff Logos
Povedlo se a líbí se mi! Pěkně vystižen jeden z nesčetných odstínů lásky.
15.06.2004 09:11
beepee
to je povedené *
15.06.2004 16:41
Humble
píp :o)
16.06.2004 12:35
Shammann
graauuuu
20.10.2004 21:31
Zamračený_mnich
Krapet tuctovější...
05.09.2005 14:23
Hester
*
23.11.2006 16:11
vittorijo
to mi chodi po chrbte spolu so zimomrjavkami
11.11.2011 09:37
olga
píp :o,o

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)