Dílo #70989
Autor:Kawa Lear
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.05.2017 12:04
Počet návštěv:475
Počet názorů:1
Hodnocení:2

Prolog

 

Došlo ticho

 

 

Došlo ticho, není na skladě, "nestůjte nám tady, nemá to smysl!", proletěl malinkatý ptáček, obraz od Rembrandta, "a další prosím!, tak další, PROSÍM!", skoro pohrdlivě se podívala na tu nedisciplinovanou osobu, a tak to šlo dál, den co den, stejné oblečení, stejná píseń způsobená prouděním vzduchu proděravěnými trubkami komplexu, nevím, možná její oči, pátravé, a přesto laskavé,  mě dovedly až sem, rád chodím polozapomenutými, přestože používanými cestičkami proloženými ohnutými dráty, prasklými betonovými bloky velikosti krávy, "další prosím!", něco cvaklo, něco živého, a přesto to znělo kovově, přál jsem si, abych to nebyl já, ten, na koho mluví, když odvrací oči, ten, komu tady dneska končí cestičky, ten, komu cvaká v hlavě a v síních a komorách, myslím, na toho Rembrandta, chtěl bych křičet, ale oni mě umlčují pohledem, víte, zkouším být ticho, mlčet,nevzpírat se vašemu systému, ale ..... ticho došlo ..

Názory čtenářů
18.05.2017 08:03
Naja
...zkouším být ticho, mlčet,nevzpírat se vašemu systému, ale...

...ale někdy, třeba právě teď, už je toho moc až příliš... jenže tlak systému ještě znásoben, až mám někdy strach, že už jsem nestlačitelná a puknu pod tou tíhou a nebo vyštvána ze svého oblíbeného koutu vyjdu bosá do ulic a budu křičet: Máme holé ruce...a z dálky uslyším od systému odpověď: Máme hole v ruce!.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)