Dílo #70984
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.05.2017 10:18
Počet návštěv:394
Počet názorů:7
Hodnocení:5 3

Prolog

 

 

Vyhlížel jsem pravdu

 vyhlížel jsem pravdu, mrzlo, jak svině mrzlo, prsty se rozpadaly na zvonku, pes kňučel, radostí, slovo dalo slovo, bagry se zakusovaly, pravda, spěch, nicota, omrzlé úsměvy, schody kloužou, už nikdy nebudu čekat, projel vůz, hudba, modrošedá výloha poloukrývá poklady, strach, že už nikdy, chci bydlet právě tam

Názory čtenářů
15.05.2017 10:37
muclicka
modrá je ukliňující jo někdy to je fakt)
15.05.2017 16:35
Naja
moc carek a tak ktera veta je vlastne ta vlozena...
takze chci bydlet ve vyloze, ve voze a nebo snad v necim usmevu a jeste ve spechu nekdy krok a nekdy tanecni? Jaka to hudba vlastne hraje? A co je to za nastroje?
15.05.2017 19:37
Wopi
Pěkně Tě ty obrázky inspirují.
16.05.2017 22:49
josefk
svoji máš v sobě a moji nevyhlížej :)
17.05.2017 10:28
Andrew Maxwell
Najo: hrajou poryvy o rampouchy
Mucli: je
wopi: někdy jo,d ěkuju
josífku: moudrost Vám byla vždy vlastní!
17.05.2017 17:33
Andromeda
Též vyhlížím pravdu, ale nemrznu, pouze mi mrzne úsměv na rtech a ten pocit, že už nikdy.......no, máš pravdu - a teď už mrznu taky!
19.05.2017 08:50
slunečnice
dnes si dovolím nekomentovat :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)