Dílo #70877
Autor:Lu_Po
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.04.2017 23:46
Počet návštěv:542
Počet názorů:8
Hodnocení:6 4
Patří do sbírky:Tanečnice ticha

Odcizená

 

 

 

Kd

když vrby roní velké vozy

v souhvězdí poluce

a míza umělci svírá dlań

 

a můza

v pěsti

zalévá

vypěstěstěné hroby oka

 

vidím Boha

odmítá účtenku

a Kainovi dává svou dceru

 

a tak se recykluje svělo

 

a dýško jako závoj mléčné

 

drahý“

 

nebuď tak nahý

 

***

 

až sundám mistrovu paruku

a v sudu světlušek

pomelu pátou přes devátou

a má sázka přesvědčí sněhy absinthu

 

k tání

paní milosti

minulosti

 

 

nebude duhu pro jinou

nebude neduhu pro prolínání

nebude tajemství

a sen

 

ach lásko …

 

destiluji svět

 

tak pyj

 

 

 

 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Lu_Po', 10.04.2017 00:00.

Názory čtenářů
09.04.2017 23:54
Danny
:)
09.04.2017 23:56
Lu_Po
Danny napsal(a):
:)
dík
10.04.2017 11:49
Andrew Maxwell
Čím víc to jde ke knci, tím je to vostřejší a lepší, ne snad proto, že to užuž má skončit, ale pro ty obrazy a obraty.
10.04.2017 22:26
josefk
snad nebyla ukradená
10.04.2017 23:21
Naja
josefk napsal(a):
snad nebyla ukradená
Myslis mu?
A nebo pro nej?

Nejak to nechapu - ostatne jako obvykle...
11.04.2017 20:07
Doffie
vypěstěstěné hroby oka

zajímavé spojení :)
11.04.2017 23:12
Naja
Jo a jeste:
Kain je ten zlej a nebo to byl...jooo uz vim ten Abel. To je ta nedovzdelanost a hlava ma derava :=(((
14.04.2017 18:25
grafomanka
Tak pij :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)