Dílo #70737
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:24.01.2017 10:17
Počet návštěv:862
Počet názorů:10
Hodnocení:8 2 3

Prolog

 

Ševelení
Pohyby života kolem vašeho bytí jsou jako ševelení. Omezené počty vět, omezené počty situací, které jsou kolem vás řešeny. Všechno tohle se donekonečna opakuje. Jiní lidé jsou tvoje variace, hledají totéž, používají stejnou sadu snah, zažívají stejná zklamání, stejné emoce. Vyboč z ševelení. Nechceš být opakovač. Nechceš být nevýznamným, stejným pokusem přírody něčeho dosáhnout. Musíš říct jiná slova, vymyslet i nová. Musíš se podívat z jiných míst, než ostatní, použít oči jinak. Nevíš, kudy vede cesta, ale jakmile kolem sebe uslyšíš ševelení, změň směr. Netrácej čas pobytem v ševelícím davu.
 
Je mi špatně ze stejných vět a stejných smíchů. Jsme zoufale opakovatelní. Předvídatelní. Šediví. Slyším vás, jak řešíte opakující se politické situace. Stejná rodinná dramata. Stejné sexuální aféry. Stejné sexuální pohyby. Jsme nudná masa v masně na háku. Nikdo si nás nekoupí.
 
Potřebujeme zastavit nebo se rozběhnout. Seskočit z výrobního pásu. Stačí narušit rytmus. Ševelení totiž zůstává stále stejné. Poznáte ho podle nevolnosti z neměnnosti tempa, nedostatku svěžesti, smutného zůstávání na prodejním háku. Brečel bych, kdyby to něco změnilo. Pokusil bych se pro vás něco změnit, ale brečeli byste. Každý musí slyšet ševelení sám a sám z něj vystoupit.
 
S prvním uvědoměním přijde úleva. A kam to vede dál, zatím netuším. Snad ne do polstrovaných místností s tabletkami místo salámu. Dám vám vědět.

 

 

Počet úprav: 6, naposledy upravil(a) 'Andrew Maxwell', 24.01.2017 11:41.

Názory čtenářů
24.01.2017 11:37
Aglája
Ani nevíš, jak mi to sedlo.
"Každý musí slyšet ševelení sám a sám z něj vystoupit. S prvním uvědoměním přijde úleva. A kam to vede dál, zatím netuším."
Jo!
24.01.2017 11:42
Andrew Maxwell
Konvalina napsal(a):
Uf, tak tohle ani nečtu, jen názor napíšu spolu s přáním. Ještě tu nikdo nebyl, prosím tě, smaž to a dej znovu. Proč? Místo fotky je vidět jen křížek, text je rozplizlý do nepříjemné šířky, že si ho člověk musí posunovat řádek od řádku.
Prostě pro mne takto nečitelné, jen bych byla rozčarovaná, což nechci.
Už teď jsem znechucená :-((( Proto ten smajlík zeleňácký ;-)))
dík
24.01.2017 11:45
Andrew Maxwell
Aglája napsal(a):
Ani nevíš, jak mi to sedlo.
"Každý musí slyšet ševelení sám a sám z něj vystoupit. S prvním uvědoměním přijde úleva. A kam to vede dál, zatím netuším."
Jo!
"Zjevilo" se mi to cestou vlakem. Lidi říkali stejný věci, smáli se předvídatelně. Vzpomněl jsem si na Sartra a jeho Nevolnost.

"Vše je bezdůvodné, tento park, toto město i já. Když se stane, že si to člověk uvědomí, zvedne se mu žaludek a všechno se začne vznášet jako onehdy v Dostaveníčku železničářů: to je Nevolnost.; „…S námahou žvýkám kousek chleba, protože se nemohu odhodlat ho spolknout. Lidé. Je třeba milovat lidi. Lidé jsou obdivuhodní. Je mi na zvracení - a náhle je to tu: Nevolnost.“
24.01.2017 12:45
alex
...dneska už vím, že nikdo není jenom šedivák a že úplně každý (a tím myslím každý) mě může něčím obohatit, když já nebudu tvrdá pecka.
24.01.2017 14:03
Wopi
Milé to slovo, ševelení.
27.01.2017 21:37
animovaný medvídek
.
28.01.2017 18:05
Andromeda
Nejméně ševelím, když popiju vínko, najednou mi pohled přes dým hospůdky vykouzlí inspiraci a mám pocit že tančím mezi verši. Pak přijde střízlivé ráno a mně upadají slova z konečků prstů dolů do nikam a jdu ševelit do práce.....
Krásně jsi to napsal, ševelení...
05.02.2017 22:04
josefk
docela rád bych se zasmál :)
ale moje variace nikde

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)