Žena sedí na kanapi. Housle hrají dlouhé vysoké tóny.
(hlas v pozadí):
"Potkala jsem ho na mostě, déšť modřil šedou clonu neutěšené přítomnosti. Můj pinč mi pochcal nohu. V dešti se na něj ani nemůžu zlobit, že mám pocit mokra v botě. Na okně mám masožravou květinu. Jmenuje se Happy. Potkala jsem ho na mostě. Jmenuje se James. Pracuje v potu tváře a černi špatně osvětlené dílny.Dělenými okny dovnitř padá měsíční světlo. Když zůstane dlouho v práci. Čekala jsem na každé schůzce několik hodin. Vždycky nakonec přišel. Jinudy domů jít nemohl. Musel by brodit řeku. James nikdy nebrodí řeku.Pokud si někdy prdnu, nepoznáte to. Teď jste to nepoznali, že ne."
|