vždy je dobré nechat  volné místo ... pro skryté myšlenky ... 

muzeum můz

           nůž, sirky, oprátka

                 oplátka

nátka

       na hlavni

              rezavých kolejí

jsi sladká

vím to, když tě oblékám nikotinem

vím to, když tě svlékám vínem

smutkem po stěnách

pachy touhy

                 po dotyku medusy

                                 uštknul jsem čas

jsi tikot digitálek

jsi sen kolotořářů v penzi

a všechny ty červny na návnadu

mé tři sestry

          moje vrány

zobáky sešívají v srdci rány

Edgar mlčí ...

           nedožil se

jsi 

chlazené delirium

             na pitevně rozumu

protřepat

            oklepat

                      zapnout tipec

                                              tam ...

kde

v zahradě roste strom

tam, kde jsem pohřbil modrého křečka

šukají myši

a velký bratr všechno ...

konvalina smrdí