prsty mám mlhou obalené
valéry černě - láva stará
gejzír si sípně připomene
že znaven je... se nepostará
o všechny drzé papuchalky
je nom si hra jí!
a kromě všeho - na nebi
půlnoční slunce...
mraky ho zblble velebí
až zvu je mraky - velebníky
pak slaná tříšť mi mezi vzlyky
s kletbami (to pro pět ran)
v kapse prosolí marcipán
však najednou se zase mám!
když ptačí vřesk chce hladit slech
mraky si k ústům posouvám
že sladkost neutají
dálky se schoulí v hebký mech
jak v křeči -
a já si hraji!
*
|