Dílo #70331
Autor:hereditas
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.07.2016 00:07
Počet návštěv:454
Počet názorů:3
Hodnocení:3 1 3

Prolog

7.7.2004

Ísland (Íslenska lopapeysan)

                        prsty mám mlhou obalené

                        valéry černě - láva stará
                        gejzír si sípně připomene
                        že znaven je... se nepostará
                        o všechny drzé papuchalky
 
                        je nom  si  hra jí!
 
                        a kromě všeho - na nebi
                        půlnoční slunce...
                        mraky ho zblble velebí
                        až zvu je mraky - velebníky
 
                        pak slaná tříšť mi mezi vzlyky
                        s kletbami (to pro pět ran)
                        v kapse prosolí marcipán
 
                        však najednou se zase mám
 
                        když ptačí vřesk chce hladit slech
                        mraky si k ústům posouvám
                        že sladkost neutají
                       
                        dálky se schoulí v hebký mech
                        jak v křeči - 
 
                        a já si hraji!
 
 
 
                                            *
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'hereditas', 30.06.2016 19:23.

Názory čtenářů
01.07.2016 01:00
alex
...Islandem jsem nadšená, ač jsem tam nikdy nebyla. První mé nadšení vzbudil Ludvík Souček Cestou slepých ptáků, pak to, že úředním jazykem je tam krom islandštiny jako v jediné zemi na světě, znaková řeč, oni- fotbaloví trpaslíčci, porazili na šampionátu Anglii, no, a teď tohle...
01.07.2016 19:43
slunečnice
obrazné a jemně podané -takový malý zákusek :-)
04.07.2016 21:29
bixley
Moc pěkně vystižené. Na Islandu jsem byla a mám na to krásné vzpomínky, myslím, že tahle báseň dokázala zachytit to islandské tajemno.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)