i mručivě vám báje vyprávím...
když z Muromu - hned doubek obejmu
ze země siré s kořenem i zvednu
paží bohatýrskou pak pomáchnu až
palice suklá v snech pak v nebe sviští
a loupežníci bázní krčí krky... bááác !
i z hrdla Slavíka krev švarně prýští
jak přede psáno!
Carevnyžabky i Liškyryšky mazlivě že
Ivánek šíp svůj pevně v tětivě - hle...
i není dobře - však není zle... jen
jen Pohádka-skázka... to vám!
hvízdání větru a břízy tuhlé v slze
koníci v step i v duze spřaženi a
Koščej
ten věčný nejvíce chrání skon ve vejci
v hrotu jehlice - nu- vyvikláme!
než Ámen nastane a vy v slaný kámen
guljajte do Nevímkam
vždy v dlaních držte Nevímco
ve světe bájí zdobně neskutečných
kde byliny voní vždy i rubášek pocený
směvně v úklonu pak jdu (má hovádka)
že Pohádka koneckonců končí...
(a ven! a padat! - stahuji oponu...)