Dnes ještě naposledy prosíš
Už jenom v ústech pachuť zrady
Malý had, co ti střeva kroutí
To dítě, které nedonosíš
Co zůstane už navždy hlady
Že věčné světlo odejmou ti
Jen věz, že strach ti odpouštím
Tak nepros, už to cenu nemá
Už v očích uhasly ti jiskry
Snad že to bylo jednom jednou
Bolestí, co jsou ústa němá
Stopy, co do srdce se vtiskly
Koutky, co už se nepozvednou
Jen věz, že stesk ti odpouštím
Chladnou tvář čísi ruka hladí
Pod tíhou srdce klopýtalo
Dnes mlčí padlé někde v dáli
Že jsme se tolik měli rádi
To dítě, i když neplakalo
Že jsme se ho tolik milovali
Jen věz, že smrt ti odpouštím |