http://vasinasi.webgarden.cz/rubriky/karlak

Štefan byl nejlíp mentálně rozpoloženej čulibrk na celý kuřárně. Drahně let už jel na perníku. Uměl ho sám vyrábět, to dá rozum, přeci to nebude kupovat, když má velkou spotřebu. Po ránu vypil hektolitry kafí a vykouřil kvanta cigaret. Vždy jsem se na něj těšil, až se na kuřárně vyjeví nad ránem a co zas budeme plácat za blbiny. Měli jsem spolu furt nějaký veliký plány, jak dealovat mazut, koupit továrnu na efedrin a podobně. Zákon a poliši byli Štefanovi uplně volný, logicky, když mu doktor do posudku napsal, že má nihilistické a psychopatické rysy. Též že je agresivní sám vůči sobě. Moc mě to bavilo po ránu v jeho dobráckým ksichtu sledovat tu agresivitu a nihilismus. Další doktor mu řekl, že z pakárny už nevyleze, ale taky se mýlil, některý doktoři jsou pošuci zlomyslný, tim to je. Štefan měl věčně žravou, jak tady nefetoval a držel se kvůli svý prastarý matce, co byla zrovna ve Vinohradský nemocnici s něčím závažným. Jezdil tam za ní každej den a vyprávěl pak storky, co jeho madr zas sestrám provedla za lumpárnu. Štefan jednou sežral párky i s igelitovým střívkem, v noci, jak na to neviděl a měl hlad. Pak jsme to ještě pár dnů na kuřárně hodnotili, tendle jeho gurmánskej výkon. Docela mě mrzelo, že ho pustili o něco dřív než mě. Bez něj kuřárna nějak ztratila na půvabu, protože jen on uměl tak dokonale dávat najevo, že je mu všecko ukradený a že stejně jednou si to hodí, až jako ho vomrzí už uplně všecko, správně po nihilisticku. Měl plán, že jakmile ho vypustěj, dá si jedenáct kvasnicovejch jedenáctek, koupí si kuřecí uzený stehno, pak se z hospody vrátí domu a usne v předsíni, věřil jsem mu, že ten svůj plán myslí vážně, že jako takhle on to pojednává, ten život neblahej psychopatickýho nihila.