↑ Na jižním terasovitém úbočí svahu jihozápadně od Tisové, u osady Zelená Hora roste solitérní hrušeň, viditelná až ze vzdáleného kraslického sídliště. Donedávna byla krásným stromem starobylého vzhledu s dutým, spirálovitě vinutým kmenem. Z celistvé, ale přehoustlé a proschlé koruny se však vylomila silná větev. Velká jizva s otvorem do dutiny odkryl chatrný stav kmene. Přestože korunu zpevňují instalované pružné vazby, zdá se, že život nejmohutnější ze všech známých krušnohorských hrušní se naplňuje.

↑ Nejznámějším strom kraje je tzv. Körnerův dub v Dalovicích u Karlových Varů. Obvodem kmene 869 cm je šestým nejsilnějším památným dubem v České republice.

  Druhé a doplněné vydání publikace vydané Krajským muzeem v Karlových Varech mapuje 212 památných stromů nebo alejí v tomto "vyrabovaném" regionu. Autor této pěkné knížky RNDr. Jaroslav Michálek, pracovník přírodovědného oddělení Muzea Sokolov, spolu se svým kolegou Ing. Petrem Uhlíkem, mravenčí prací v letech 2011 až 2014 prováděli terénní průzkum a zmapovali, ofotili a popsali každý strom v knize obsažené. Součástí publikace tištěné na velmi kvalitním voskovém papíře je i dvoustranná příloha: z jedné strany je přehledné mapa s číslem každého stromu, ze strany druhé má naopak každý strom uvedeny gps souřadnice. (Takže už se těším, až se zase někdy podívám do svého rodného kraje a nějaký ten strom potěším svojí návštěvou.) Kniha je zřejmě neprodejná, vyšla v nákladu tří tisíc kusů, já jsem ji obdržel jako dárek. A musím dodat, že mě zaujal.

  Kniha je rozdělena do tří hlavních častí (Chebsko, Sokolovsko, Karlovarsko) a krom těchto úseků je doplněna dalšími doplňujícími texty. V prologu pak autoři sdělují: "Památné stromy patří mezi přírodní, ale i kulturní pozoruhodnosti. Jsou dlouhověké, mnohé z nich tu stály už za života našich předků. Fascinují stářím, velikostí, pokroucenými větvemi a prostornými dutinami. Přežily bouře, vichřice, mrazy i sucha. Byly a jsou přitom pokorné i statečné, neústupné a vytrvalé, s obrovskou vůlí k životu. A když už se věkem či nemocemi pomalu rozpadají, je to zánik plný hrdosti. Abychom je mohli obdivovat, musíme je nejdříve poznat. Kde v Karlovarském kraji rostou, jak jsou velké a jak dnes vypadají? Odpověď naleznete v této publikaci. Jistě je v ní také Váš Strom. Když mu zajistíte dostatečnou péči, potěší generace i vašich potomků."

↑ Martinské lípy v Jindřichovicích: U plotu farské zahrady za kostelem sv. Martina stojí krásná dvojice vysokých lip. Stromy rostou těsně u sebe a mohutnými kořenovými náběhy spolu srůstají. Silné a přímé kosterní větve, na které se nízké kmeny obou lip záhy dělí, vytvořily společnou korunu, zajištěnou bezpečnostními vazbami. Stáří stromů nelze určit podle podstavce křížku z roku 1862. Ten byl umístěn před lípy až dodatečně.